Kategorie článků:
C. G. Jung
Původně jsme chtěli označit za „naši divadelní bibli“ knihu Petera Brooka Prázdný prostor, která je pro nás trvale inspirativní pro specifický přístup k divadelní tvořivosti.
Otakar Zich: Estetika dramatického umění – Teoretická dramaturgie
Zatímco Bible svatá čítá se Starým a Novým zákonem 66 různorodých svazků, Biblí divadelních je na světě požehnaně…
Jan Amos Komenský, Ludvík Kundera: Labyrint světa a Lusthauz srdce
Povinností režiséra je pokaždé znovu zamilovat se do textu, co s ním pak stráví hned několik let, což znamená, že se musí zamilovat pokaždé znovu, jako by to bylo po prvé...
Shawn Stevenson: Sleep Smarter / Efektívnejší spánok
Spánku nevěnujeme takovou pozornost jako zubům, možná i proto, že nic nestojí. Na rozdíl od jídla a sexu pro jeho příjem nemusíme vynaložit prakticky žádné úsilí, a možná i proto jej bereme vcelku ledabyle.
Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník
Na mé cestě k divadlu nebyly určující knihy, ale lidé. Profesor Milan Lukeš, drsný a kousavý, provokující k přemýšlení v kontextech.
Eugène Ionesco: Hry
(Orbis 1964, překlad Jiří Konůpek, Bohumila Grögerová a Jiří Hiršal, Milena a Josef Tomáškovi, doslov Eva Uhlířová) Divadelní bible jako kniha, ke které se opakovaně vracím, která mi slouží jako průvodce (divadelním) životem, nebo jako kniha iniciační, která mi poskytla...
Sergej Machonin: Šance divadla (Divadelní ústav 2005)
Název rubriky je nešťastný. Sugeruje představu posvátné knihy, jejíž hřbet se rozpadá častým používáním. Má bible drží pohromadě, byť se jedná o paperback. Machonin zemřel v roce 1995, ale práce na kritickém výběru jeho díla v péči Terezie Pokorné a Barbory Topolové...
Michail Bachtin: François Rabelais a lidová kultura středověku a renesance
Tak jako Bibli v úhrnu tvoří více než padesátka knih, měl-li bych jenom vyjmenovat „divadelní“ knihy, které mě v životě nejvíc ovlivnily, nebyl bych daleko od tohoto čísla.
Václav Černý: Stredoveká dráma
Měl jsem to štěstí v neštěstí, že jsem studia divadelní vědy na FF UK absolvoval v krizových letech 1967–1972. Štěstí spočívalo v tom, že na samém začátku studia před našima užaslýma očima pukaly obruče spoutané vzdělanosti a otevíraly se nové a nové obzory...
Erika Fischer Lichte: Dějiny dramatu
Úryvek je z knihy Estetika performativity německé teatroložky Eriky Fischer Lichte. Možná by se dalo mluvit i o „estetice nejistoty“.
Declan Donnellan: Herec a jeho cíl
řed rokem 1989 byl mou divadelní biblí jednoznačně Prázdný prostor Petera Brooka, následně k němu přibývaly další knihy téhož autora – Pohyblivý bod, Nitky času a další, někdy drobné publikace, které jsem postupně ulovila v divadelní prodejně londýnského National...
Joël Pommerat: Adaptace klasických pohádek
Při příležitosti studijního pobytu ve francouzském Bordeaux mi učarovaly adaptace klasických pohádek slavného francouzského dramatika a režiséra Joëla Pommerata. Zatímco v Čechách hrají pro děti převážně loutky a kvalitní současná dramatika nám v tomto oboru chybí,...
Vlasta Chramostová: Byl to můj osud
Na konci devadesátých let vyšly Vlastě Chramostové memoáry, které se staly společenskou a literární senzací. Autorka o svém nejen hereckém životě psala s velkou dávkou upřímnosti, bez jakýchkoli póz a manýr, bez pomluv a urážek ostatních. Sama k sobě přitom dokázala být...
Roland Schimmelpfennig: Dílo
V historii se vždy objevovala hnutí či alespoň jednotlivci, kteří chtěli vytlačit drama (šířeji řečeno divadelní text) z jeviště. Naštěstí se to nikdy zcela nepovedlo a čas od času dokonce vznikala psaná díla, která posouvala hranice (tehdejší) divadelní estetiky. A...
James George Frazer: Zlatá ratolest
Je těžké hledat jednu jedinou knihu, z níž člověk ve svém přemýšlení, práci či vstupu do divadelního světa čerpal či stále čerpá.
E. F. Burian: Pražská dramaturgie 1937
Nejsem věřící, nevyznávám jednoho boha, natož jednu bibli. Vůbec knihu. Člověka v každé profesi přece formuje tolik věcí, tolik artefaktů, tolik lidí, zvlášť když se s nimi setkává půl století.
František Listopad: Tristan aneb Zrada vzdělance
22/2020 Nad odpovědí na otázku, mám-li ve své knihovně nějakou divadelní bibli, jsem neuvažoval do chvíle, dokud mi ji autor této zrádné rubriky nepoložil.
