Kategorie článků:

Ivo Osolsobě: Ostenze, hra, jazyk

Přemýšlela jsem o své divadelní bibli – ačkoli v mém případě se určitě myslí bible teatrologická – dlouho, leč nakonec k ničemu nedošla.

Alena Urbanová: Mýtus divadla pro děti

(Artama 1993)

Stefano Mancuso, Alessandra Viola: Vnímavá zeleň

Citlivost a inteligence rostlinného světa (Malvern, 2018)

Jan Kott: Shakespearovské črty

Pokud se slovem „bible“ míní kniha, k níž se čtenář po celý život vrací, aby ve světle jejích příběhů a podobenství znovu a znovu četl svět i sám sebe, pak mezi knihami o divadle žádnou bibli nenacházím.

Ingmar Bergman: Laterna magica

Memoáry umělců patří ke čtenářsky oblíbeným žánrům, i když je přísní historikové považují za doplňkové, ne-li okrajové čtivo, faktograficky sice užitečné, pokud pamětník udrží na uzdě staromileckou fabulaci. O to vzácnější jsou výpovědi, které v ohlédnutí za...

Central European Avant-Gardes: Exchange and Transformation 1910–1930

(Středoevropské avantgardy: proměny a transformace 1910–1930), Cambridge, USA, The MIT Press, 1. vydání 2002.

William Shakespeare: První foliové vydání her (1623)

Mou divadelní biblí je jednoznačně první foliové vydání Shakespearových her z roku 1623.

Pavel Juráček: DENÍK III. (1959–1974)

Ještě když jsem chodila na gympl, ležel Deník Pavla Juráčka několik měsíců na nočním stolku mého otce. Táta četl a četl, nespal, četbou trpěl, odkládal Deník a znovu se k němu vracel. Spis byl posvátnou knihou našeho bytu.

James Joyce: Odysseus

Moje životní – literární i divadelní – bible ke mně doputovala jakýmisi šťastnými náhodami.

Časopis Divadlo šedesátých let

Generace narozená do místa, z něhož byla odsunuta skutečnost, musí si ji znovu objevit ze stop, které po ní zbyly…

Ivan Kříž: Pravda o zkáze Sodomy

Bylo mi sedmnáct, studoval jsem na gymnáziu v Ostravě-Porubě. Každý čtvrtek jsme spolu s jedním kamarádem v místní knihovně připravovali večery, v nichž jsme těm, kteří měli chuť přijít, představovali poezii různých známých i méně známých básníků.

Bible

Knihy v mém divadelním životě hrály od počátku velkou roli. Vyrůstaje v malé Úpici – městě s bohatou ochotnickou tradicí, ale daleko od míst s každodenním divadelním provozem – se mi skrze ně otevírala tajemství divadla, ale i tříbilo uvažování o světě.

E. Blumenthal, J. Taymor: Playing with Fire

Eileen Blumenthal, Julie Taymor: Playing with Fire Nemám jednu jedinou divadelní bibli, ale miluju knihovny a vždycky jsem si přála mít tu vlastní přes celou stěnu. Stalo se a těžko se mi z toho množství a spektra určuje jen jedna kniha. Nakonec jsem vybrala tu, ke které se vracím...

Bertolt Brecht: Myšlenky

Zcela rozdrbané brožované vydání Brechtových Myšlenek v překladu Ludvíka Kundery se z poličky v mé knihovně ztratilo a putuje někde po studentech.

Milan Kundera: Můj Janáček

Stále více mě dnes v literatuře oslovují autoři tzv. lehkonozí.

Friedrich Dürrenmatt: Stati a projevy o divadle

Má divadelní bible… Zdánlivě jednoduché zadání – v reálu hloubková probírka vlastní pamětí a divadelní knihovnou, z níž si dovolím vyjmout hned čtyři „osudové“ tituly.

Michail Čechov: Hercova cesta a O herecké technice

Od raného mládí mne fascinoval „zázrak divadla“, stvoření nového světa – pravdivějšího, nežli může být ten skutečný. Akt tvorby, kdy se z obyčejného člověka stává herec. I teď mi jde mráz po zádech.