Články autora: Jan Kolář
Svérázné samomluvy PAKA
Poslední knížka Pavla Kohouta Letorosty samomluv je svérázná obsahem i formou. Hned v úvodu autor instruuje, jak ji číst, který text je myšlený, který psaný, jaký dokonce mluvený…
Popperovi i Pavlovi jako rodinný portrét
Genius loci Berounky, Křivoklátska, Buštěhradu a Kladenska vůbec tvoří podloží inscenace Jak jsem potkal ďábla, kterou uvádí Městské divadlo Kladno. Právě tato místa jsou osudově spjata s obchodním cestujícím Leem Popperem, jeho ženou a třemi syny, z nichž posledního známe...
Dobrodruh aneb (Ne)umění rozhovoru
Málokterý životaběh byl tak pestrý a dobrodružný jako cesta životem Jiřího Plannera, dnes už trochu polozapomenuté postavy. Jeho osudy zpřítomňuje knižní rozhovor Pavla Kosatíka Planner Story, který nedávno vydala Euromedia.
Kronbauerova Viola
Téměř čtvrt století dokumentují fotografie Viktora Kronbauera tvorbu pražské Violy.
Když dva klauni nečekají na Godota
O čem je nová hra Karla Steigerwalda Kdo sestřelil anděla (Voli slzy nepijí), těžko soudit. Prolínají se v ní motivy, historky, paradoxní výroky a bonmoty nejrůznějšího druhu a nakonec i ta překroucená dětská říkanka o volech, co vypili vodu, a všechny tyto prvky spojuje jen...
Spíš napínák než psychologické drama
Tři velká „jižanská“ dramata Tennesseeho Williamse – Skleněný zvěřinec, Tramvaj do stanice Touha a Kočka na rozpálené plechové střeše – se stále vracejí na česká jeviště. Posledně jmenovaný titul nedávno uvedli v Těšíně (2019) a v Mladé Boleslavi (2021) a teď ho...
Co je v módě v semaforském Novgorodě
Po několika odkladech způsobených covidem a naposledy počátkem Putinovy války vůči Ukrajině uvádí Semafor Nižní Novgorod – lehce upravenou variaci svého původního muzikálu poprvé premiérovaného v roce 1992.
Fata morgana za sklem
Mám rád Arnošta Goldflama jako člověka i autora a jeho hry, například U Hitlerů v kuchyni či Vratká prkna, považuji za možná vůbec nejoriginálnější texty v řadě současného českého dramatu.
Současný český román jako každý jiný
Čeští herci obvykle píší paměti, píší-li vůbec něco, a snad ani ve snu je nenapadne psát prózu. Výjimkou je Matěj Dadák, jemuž po knize Horowitz o podivném pátrání po svérázném spisovateli vydalo nakladatelství Host román Muž bez jazyka.
Přišel mi k svátku gratulovat Olda…
… a přinesl mi žlutej tulipán. Proslulý semaforský protiválečný song – a vzápětí ještě jeden, Jó, to jsem ještě žil, zazpíval Jiří Suchý, otevíraje tak improvizovaný text-appeal Tulipán vadne.
Došlo do redakce
Ypsilonka přítomnosti aneb Divadlo vzájemnosti Jiří Kottas a Nakladatelství Studia Ypsilon, 216 stran Se zpožděním způsobeným covidovou pandemií vyšla o loňských Vánocích výpravná kniha s pokračujícím názvem výše uvedeného … s přesahem do minulosti, aby nám budoucnost...
Když někomu závidím, upřímně mu to přeju
Jiří Suchý nerad slyší, když ho nazývají legendou. Jenže nedá se nic dělat, legenda to je, naštěstí (pro nás i pro něj) legenda „živá“, která má stále co říct k současnosti. Jeho osobnost charakterizují mnohé paradoxy.
Mezi skutečností a snem
V teorii traumatu dospěl Sigmund Freud k závěru, že jednou z hlavních příčin neuróz jeho pacientů je, že byli v dětství sexuálně zneužíváni dospělými. Tuto myšlenku však posléze opustil a tvrdil, že jsou to pouze dětské sexuální fantazie, které se vztahují k realitě...
Mumraj pohybu a slov
Hra Petra Zusky a dalších s názvem Terapie, inscenovaná v Dejvickém divadle, vlastně divadelní hrou není, ale bůhví, čím je, či chce být. Scénickou básní?
O Milanu Lasicovi (a Júliusi Satinském též)
Jen jednou v životě jsem měl neodbytný dojem, že cestuji časem. V roce 1969 v Semaforu, který na týden, nebo snad dokonce na čtrnáct dní propůjčil své jeviště Milanu Lasicovi a Júliusi Satinskému pro pražské reprízy jejich her Soirée a Radostná zpráva pre všetkých, ktorí...
Suchého potýkání se s Faustem a Morávkovo potýkání se se Suchým
Tak jako si někdo potřebuje občas zajít na pivo, někdo pocítí nutnost si zapálit cigáro, někoho to náhle vyžene do přírody, jiný občan zatouží po nezřízeném životě, tak já čas od času musím napsat Fausta. Nejsem v tomto ohledu notorik – popadlo mě to zatím jen...
Očima kavárníků, swingařů i fízlů
Autorská dvojice Martin Vačkář a Ondřej Havelka se v Divadle ABC opět vrací ke své velké lásce – swingu.
