Články autora: Jan Lukeš
Když vám prší, tak nic…
aneb Tyhle knížky nejsou moje... V Želešicích u Brna působí od roku 2016 nakladatelství Kamily Hladké s poněkud enigmatickým názvem Dcera sestry. Vydala v něm i tři své pozoruhodné prózy.
Mimovy efeméry
V úvodu padesátistránkové knížečky Ctibora Turby (*1944) Hlava – odpadkový koš (Divadlo Alfred 2022) se píše, že jsou to jen útržky drobností a haraburdí, co v hlavě straší, pouhé záblesky paměti, které se divadla příliš netýkají.
Zázraky životů
Od června 2002 se na stanici ČRo Vltava vysílá pořad Osudy založený na vzpomínkách osobností ze světa kultury a umění, a to buď vyprávěných, anebo čtených hereckými profesionály. Za víc než dvě desetiletí pořad přinesl životní příběhy více než šesti set tvůrců, z...
Skeptický klaun
Až teď, když už režisér Josef Platz není mezi živými, jsem si poslechl jeho vyprávění v rozhlasovém pořady Osudy z roku 2017...
Rozhoduje skutečnost, ve které právě žiju aneb (Nejen) divadelní inspiromat Jana Koláře
Bývalo zvykem, že o divadelních inscenacích či filmech novináři hovořili buď s jejich autory, dramatiky a scenáristy, nebo s jejich realizátory, režiséry.
Každé ajta má své alébrž
Ve filmu Štěpána Skalského Člověk proti zkáze (1989) vytýká komunista Vladislav Vančura (Ladislav Lakomý) demokratu Karlu Čapkovi (Josef Abrhám), že nevidí člověka třídně, že nedělá rozdíl mezi lidem a davem. A co německý lid? ptá se v předvečer Mnichova Čapek. Bude do...
Hazard, nebo veřejná služba? (No. 14)
Všechno to bořitelství a profesní sočení nechápu, vždyť DN už jsou skoro poslední kulturní list zprostředkovávající dialog mezi odbornou a laickou veřejností.
Nic jsem nepochopil, a teď už chápat nechci
Imprese ze čtvrtého svazku autobiografických črt Jana Kačera
Kometa Jana Brejchová
Herečka Tereza Brodská (*7. 5. 1968) je dcerou někdejšího manželského páru Jana Brejchová (*20. 1. 1940) a Vlastimil Brodský (15. 12. 1920–20. 4. 2002), do jejích sedmi let ji však vychovávala matčina sestra Blanka.
Zkusit to jinak, někde jinde
Pokud si dobře pamatuji, termín dystopie se v našem kulturním kontextu začal šířeji používat zejména v souvislosti s románem Ondřeje Štindla Mondschein (2012). Matěji Dadákovi (*1975) vetkl nakladatel pojem „dystopický román“ už přímo do podtitulu jeho třetí prózy Lovci...
Vracet diváka k vědomí hodnot
Bystřické filmové jaro se v květnu konalo v Bystřici pod Hostýnem popáté, ovšem po vynucené pandemické pauze v letech 2020 a 2021. První ročník se odehrál v roce 2016, souvislosti celé akce, jejíž duší je bystřický filmový nadšenec a sběratel Vítězslav Tichý (*1952),...
Skepse a víra Josefa Abrháma
Dříve než s Josefem Abrhámem (14. 12. 2022 – 16. 5. 2022) jsem se setkal s jeho sestrou Bocou Abrhámovou (*1934). Když jsem po letech kariéry čističe oken nastoupil v roce 1987 do Čs. filmového ústavu, byla to ona, kdo mě brzo angažoval k výuce filmu na PF Plzeň. Jezdil jsem tam...
Moderátor lidských vztahů
Dnes je to právě rok, co Jan Foll opustil tento svět... Krátká vzpomínka bývalého redakčního kolegy.
Panychida za lidské vztahy
Za téměř půlstoletí kritické a recenzní práce jsem si vytyčil jako pravidlo, že člověk nemá do hodnocení posuzovaného díla vnášet vlastní resentimenty a animozity, natož rovnou osobní mindráky či momentální nálady. A irituje mě dodnes, když občas z kritických výkonů...
Malý velký muž
Dušan Klein byl pro mě zosobněním fričovského filmařského profesionála... Opožděná vzpomínka na filmového režiséra.
Síla Jasňákovy lidskosti
Člověk musí mít tůdle, tůdle a tůdle, pravil režisér a scenárista Vojtěch Jasný (1925–2019), když jsme s ním natáčeli jeho portrét do televizního cyklu Zlatá šedesátá (2009). Zaťatou pěstí se při každém „tůdle“ udeřil nejdřív do čela, pak na srdce a nakonec i...
Skeptický optimista Milan Lasica
I ten, kdo chce dělat humor, musí něco vydržet... Profil v létě zesnulého herce Milana Lasici. Publikujeme u příležitosti dnešního vydání prvních poprázdninových Divadelních novin 14/2021, v nichž najdete další vzpomínku z pera Jana Koláře.
