Zemřela Jana Urbanová
V roce 2004 na Jiráskově Hronově. Foto Ivo Mičkal
Jana Urbanová
10. 11. 1937 Teplice – 4. 10. 2023 Krupka
Herečka a režisérka amatérského Divadelního souboru Krupka. Jedna z posledních hereček dětského divadla v ghettu Terezín, kde jako sedmiletá vystupovala v roli Berušky v inscenaci Broučků /zde/.
Rozená Klačerová. Pocházela z ochotnické rodiny. Její otec, MUDr. Josef Klačer (1904 – 1973) byl režisérem a dlouhá léta vedl amatérské divadlo pro děti i dospělé v Oseku, teplické divadelní přehlídky nesly v sedmdesátých a osmdesátých letech jeho jméno – Memoriál dr. Klačera. Po roce 1945 vystupovala v jeho inscenacích. Toto rodinné zázemí ovlivnilo její celoživotní vztah k amatérskému divadlu a uměleckému přednesu.
Její první – a asi i osudové – setkání s divadlem bylo v ghettu v Terezíně počátkem roku 1945, kde ztvárnila jako sedmiletá roli Berušky v inscenaci Broučků. Zde se ocitla ve společnosti známých uměleckých osobností, jako byl Robert Brock, Váva Schönová nebo Hanuš Thein, který se stal po návratu z Terezína celoživotním přítelem Klačerovy rodiny. V roce 1945 v pohraničním Oseku hrála v prvním představení ve prospěch české školy. V březnu 1957 se účastnila prvního ročníku Wolkrova Prostějova s přednesem pohádky Princezna na hrášku (H. Ch. Andersen).
S F. Kraftem v Stroupežnického Zvíkovském raráškovi (DS Stropník, Osek u Duchova, 1950). Foto archiv Jany Urbanové
Po smrti otce v roce 1973, když byla učitelkou v Krupce, převzala jeho štafetu. Přešla do souboru Domu kultury Krupka, kde nabídla režiséru Miroslavu Vladykovi své služby. Po krátké době začala samostatně připravovat pásma poezie – např. Zpěvy sladké Francie, Čapkovy apokryfy, dopisy B. Němcové, výbor z díla J. Wolkera, Lidice K. Šiktance. Účinkovali v nich později známí ochotníci Rudolf Rýsl, Jaromír Kejzlar, Václav Vašák a další. Pomohla také znovuobnovit místní činoherní soubor. Vedl ho dr. Kejzlar, ona byla dramaturgyní a režisérkou.
S F. Kraftem v inscenaci Čechovovy aktovky Medvěd ochotnického spolku Stropník v Oseku (1970). Foto archiv Jany Urbanové
Jejím činoherním režijním debutem byla inscenace dramatizace novely Jana Očenáška Romeo, Julie a tma. V dramaturgickém výběru dalších totulů převažovalyy společenskokritické, které byly charakteristické pro amatérské divadlo sedmdesátých a osmdesátých let: Zapomeňte na Hérostrata (Grigorij Gorin), dramatizace románu Vladimíra Párala Mladý muž a bílá velryba ad.
Při zaměstnání dálkově vystudovala dvouletou loutkářsko-pedagogickou nástavbu DAMU a absolvovala dvouletý kurs režie ÚKVČ. Od roku 1975 byla členkou Svazu českých divadelních ochotníků (SČDO). V roce 1980 se stala metodičkou pro divadlo a umělecký přednes Krajského kulturního střediska v Ústí nad Labem a stala se porotkyní na mnoha amatérských přehlídkách.
Porotkyní amatérských přehlídek (s Jiřím Řeřichou – Josefův Důl, Zdeňkem Peroutkou – Praha a Jiřím Staňkem – Plumlov, 1979 – 1981). Foto soukromý archiv Jiřího Řeřichy
V roce 1980 uvedla inscenaci hry Jana Jílka Hra na Otóna, která souzněla s tehdejší situací stanného práva v Polsku. Jednalo se o první užití formy arénového divadla krupským souborem. Další inscenace hry Josefa Boučka Noc pastýřů byla zamyšlením o postavení intelektuála ve společnosti. S následnou inscenací hry Dale Wassermana Kde kukačka hnízdo má o svobodě v nesvobodě se krupský soubor dostal nejen na národní přehlídku ve Vysokém nad Jizerou, ale i na prkna Jiráskova divadla v Hronově. Mimořádně úspěšnou inscenaci byla i Cesta Karla IV. do Francie a zpět (Jiří Šotola) s Miroslavem Vladykou v hlavní roli. V roce 1996 uvedl soubor Domu kultury Krupka v režii Jany Urbanové aktovky A. P. Čechova Námluvy a Medvěd. Dosáhl nejen ocenění na Národní přehlídce ve Vysokém nad Jizerou, ale reprezentoval naši republiku i na mezinárodní přehlídce v rakouském Holzhausenu. Aktovky měly – každá jednotlivě – úspěch i na Národní přehlídce jednoaktovek v Holicích.
V rámci oficiálního zahájení 90. Jiráskova Hronova 2020 byla vyhlášena a udělena Cena Ministerstva kultury ČR za zásluhy v oblasti neprofesionálních divadelních a slovesných aktivit. Z rukou ministra kultury PhDr. Lubomíra Zaorálka ji převzala Jana Urbanová. Foto Milan Strotzer
Její druhou uměleckou láskou byla poezie. Vychovala i řadu recitátorů, kteří se pod jejím vedením účastnili národních recitačních soutěží v Prostějově, Valašském Meziříčí či v Poděbradech.
Za svou činnost v oblasti amatérského divadla obdržela několik cen. Byla držitelkou Zlatého odznaku SČDO. V roce 2004 se stala nositelkou zlatého odznaku J. K. Tyla /zde/. V roce 2020 obdržela Cena Ministerstva kultury ČR za zásluhy v oblasti neprofesionálních divadelních a slovesných aktivit. Na oficiálním zahájení 90. Jiráskova Hronova jí ji předal tehdejší ministr kultury Lubomír Zaorálek.
Zemřela náhle a nečekaně u sebe doma.
O jejím úmrtí informovala na svých stránkách ARTAMA /zde/.
/Pro iDN zpracoval hul/
///
Více na iDN:
…
Komentáře k článku: Zemřela Jana Urbanová
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Jitka Novotná
Děkujeme,
byla jste skvělý člověk
07.10.2023 (9.45), , Trvalý odkaz komentáře,
Ivana Hrudová
Kolik takových lidí je,
kteří kultivují společnost, a vůbec je neznáme…. Ale hlavně, že jsou. Celková úroveň národa je výsledkem práce jednotlivých účastníků.
07.10.2023 (10.30), , Trvalý odkaz komentáře,
Jarmila Sarténová
Odpočinutí věčné,
český národ přišel o úžasného člověka.
Děkujeme za vše, paní Jano. Zůstanete v naších vzpomínkách.
07.10.2023 (13.07), , Trvalý odkaz komentáře,
Jan Lacina
Úžasný člověk.
Takových už je málo. Budeš nám moc chybět.
Vzpomínáme, Jani.
07.10.2023 (14.04), , Trvalý odkaz komentáře,
Jarmila Kyselková roz.Kalušová
Paní Janu Urbanovou-Klacerovou
jsem neznala, coz mne mrzí. Po valce v r. 1945 jsme několik měsíců žili v Oseku a rodiče se seznamili s p. Klačerem a můj ozec s p. Klačerem nacvičoval Broučky, kde jsme také vystupovali, léta jsme měli doma kostýmy z Broučků. Mrzí mne, že jsme se s Janou nesetkaly, pritom jsem bydlela do r.85 v Teplicích a měla jsem v Krupce přítelkyni, keramičku Alenu Kartákovou.
Upřímnou soustrast rodině.
Jarmila
07.10.2023 (15.02), , Trvalý odkaz komentáře,
Jitka Vopatová
Nikdy nezapomenu
a děkuji za štěstí být členem ochotnického souboru v Krupce. Nepoznala jsem hodnějšího a milejšího člověka, který tak nezištně rozdával úsměv, lásku, porozumění a dokázal ve mně probudit víru v sama sebe.
Děkuji Janičko.
Jitka
07.10.2023 (18.51), , Trvalý odkaz komentáře,
František Trost
Nadání paní Jany Urbanové, její umělecký přínos a vášeň k divadlu zanechají nezaměnitelnou stopu v srdcích všech, kdo ji měli štěstí poznat. S upřímnou soustrastí a soucitem rodině a blízkým
Fanda Trost
08.10.2023 (13.39), , Trvalý odkaz komentáře,
Marie Millerova
S Janickou
jsem chvili pracovala na KKS Usti nad Labem…. byla skvely clovek, plny energie a pochopeni pro druhe…
Na poli amaterskeho divadla udelala obrovsky kus prace. Byla obetava a zapalena pro ‚svoji vec’….
Mrzi mne, ze ve chvili odchodu byla Sama… ale to je chod zivota
Marie
09.10.2023 (9.57), , Trvalý odkaz komentáře,
Aleš Klačer
Byla to krásná žena
a jsem rád, že jsem jako dítě byl na její svatbě. Bude nám chybět její úsměv – děkuji Janičko
Prosím, kdy je poslední rozloučení ?
09.10.2023 (13.21), , Trvalý odkaz komentáře,
Petra Urbanová
Pane Klačere,
děkuji za krásná slova. Napsala jsem zprávu na Váš e-mail.
09.10.2023 (23.14), , Trvalý odkaz komentáře,
Vladimir Benderski
Mladá,
a kdyby nikdy nestárnoucí krásná, energická a velice laskavá. To je moje vzpomínka na skvělou ženu Janu Urbanovu. Bude nám všem chybět.
Om Ami deva hri. Ať její duše spočine v čistých zemích.
09.10.2023 (15.48), , Trvalý odkaz komentáře,
Milada Machková
Janu
jsem poznala ještě jako Klačerovou, když jsme studovaly na ped. fakultě v Plzni, obor výtvarná výchova u profesora Jana Weniga. Ráda vzpomínám na procházky městem po přednáškách, kdy jsem měla možnost poznat nejen Janin život, ale její citlivý a vnímavý přístup ke všem a všemu kolem ní. Loučila se jako Urbanová a odešla s hlavou plnou nových nápadů.
Díky za možnost rozloučit se se zajímavým člověkem.
09.10.2023 (23.24), , Trvalý odkaz komentáře,