Zemřela Daniela Hodrová
V roce 2011. Foto Lukáš Bíba
Daniela Hodrová
(5. 7. 1946 Praha – 30. 8. 2024 Praha)
Literární teoretička a spisovatelka.
Byla dcerou herce Zdeňka Hodra (1908 – 1984) a vnučkou hereckého páru Jan Hodr (1875 – 1938) a Marie Hodrová (roz. Bonaventurová, 1880 – 1952). Maturovala v roce 1963 na střední všeobecně vzdělávací škole v Praze. Rok po maturitě se živila jako asistentka režie a dramaturgie v Divadle Jiřího Wolkera (dne Divadlo v Dlouhé) a uvažovala o herecké dráze. Nicméně vystudovala rusistiku, bohemistiku, romanistiku a srovnávací literaturu na Univerzitě Karlově a vydala se jinými směry. Doktorskou práci obhájila roku 1977.
V letech 1972–1975 pracovala jako redaktorka v nakladatelství Odeon. V roce 1975 začala vědecky pracovat v Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd. Roku 1980 získala titul kandidát věd, v roce 1992 doktor věd. V roce 2016 odešla do důchodu.
Šedesátá léta. Foto archiv
Do české literatury vstoupila v roce 1964, kdy jí vyšla báseň v časopise Divoké víno. Tam také v roce 1971 publikovala i první prózu. Její beletristická i literárněvědná díla byla přeložena do více než deseti jazyků. V jejím díle, které je řazeno k postmoderně, je výrazná evokace tajuplné Prahy, fuksovská atmosféra, neobvyklá obraznost i využití osobních prožitků, psychologické vykreslování postav, náznaky, metafory a alegorie. K jejím nejznámějším dílům patří romány Podobojí, Kukly a Théta vydané na začátku devadesátých let a společně tvořící trilogii Trýznivé město, dále Perunův den či pozdější díla Komedie a Citlivé město. Často psala o svých přátelích, malířce Adrieně Šimotové a básnících Josefu Hiršalovi či Bohumile Grögerové, zároveň ale jako by vždy vedla rozhovor sama se sebou a zachycovala rozpoložení své vlastní mysli.
S jejím dílem prozaickým se pojí i její dílo esejistické a teoretické, jímž do české literatury vstoupila ponejprv. Slovník české literatury po roce 1945 tuto spjatost popsal slovy: Pro Danielu Hodrovou je charakteristické prostupování literárněvědné činnosti s tvorbou beletristickou. Mnohá témata a postupy, jimiž se zabývá jako teoretička, se objevují rovněž v jejích prózách: ať již jde o pojetí města jako subjektu či divadla, o typy ‚loutkovitých‘ postav, nebo o téma proměny a zasvěcení aj. (…) Její prózy a teoretické náhledy vzájemně korespondují především v chápání románu jako věčné oscilace mezi realitou a fikcí a v důrazu na sebepopírání žánru, na jeho sebereflexivnost.
V roce 2011 získala za svůj za román Vyvolávání Státní cenu za literaturu (jako teprve druhá žena v historii), rok poté mezinárodní Cenu Franze Kafky. V roce 2016 obdržela cenu Magnesia litera v hlavní kategorii Kniha roku za román Točité věty.
Časopis A2 zařadil v roce 2020 její knihy Vyvolávání a Chvála schoulení do českého literárního kánonu po roce 1989, tedy do výběru nejdůležitějších českých knih v období třiceti let od sametové revoluce. Spolu s Milanem Kunderou a Václavem Jamkem byla jedinou, kdo má v tomto seznamu dvě knihy.
Jejím prvním manželem byl spisovatel Karel Milota.
Zemřela po dlouhé těžké nemoci. O jejím úmrtí informoval majitel nakladatelství Malvern Jakub Hlaváček, v jehož nakladatelství v těchto dnech vyšel její devátý ze vzájemně provázaných románů nazvaný Co přichází aneb Cesta na Kouzelný vrch. Připlatili jsme expresní tisk, aby se paní Hodrová, která byla v paliativní péči, vydání románu dočkala, uvedl Hlaváček.
/Pro iDN zpracoval hul/
Komentáře k článku: Zemřela Daniela Hodrová
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Renata Kreuzova
Daniela Hodrová
byla také členkou Dismanova rozhlasového souboru, výbornou recitatorkou a nesmírně empatickou ženou.
02.09.2024 (4.26), , Trvalý odkaz komentáře,
Hana Bujnochová
Moc mě mrzí, že zemřela.
Čest její památce.
02.09.2024 (13.47), , Trvalý odkaz komentáře,
DN
Poslední rozloučení
se bude konat ve čtvrtek 12. září od 12.40 hodin v Malé obřadní síni krematoria v Praze-Strašnicích.
/Viz parte vložené do příspěvku./
05.09.2024 (9.55), , Trvalý odkaz komentáře,