Kategorie článků: Názory – Glosy
Názorové a publicistické materiály, fejetony, úvodníky a glosy.
Dáme to!
Vstupujeme do 32. ročníku Divadelních novin v době válečné, v době, která nám hrozí nejrůznějšími krizemi, v době, kdy je ve společnosti skoro třetina malověrných, kteří by se, vystrašeni poměry, prodali i peklu.
Hej Mistře!
Divadla v adventním čase vítala příchod Vánoc v dnešním rozjitřeném světě. Za všechny připomínáme inscenaci Jihočeského divadla s podtitulem Oživlý příběh jihočeských Vánoc: Jablka, ořechy, vůně vánočky a za okny zasněžená krajina našich prababiček. Poetická a...
Dárek k Vánocům
Ministerstvo kultury ČR uzavřelo s festivalem Pražské jaro tříletou smlouvu, která festivalu zaručuje každý rok ministerský příspěvek ve výši 30 milionů korun.
Jiří Dědeček: Pozval Tatar tatarku
Tatar Pozval Tatar tatarku na procházku do parku Poslali mu tatranku a zavolali záchranku Bavoři Druh druhu na moři klaněli se Bavoři To se pozná výchova přímo z Mnichova Jedna Finka Znám jednu Finku nosí ofinku celý den si zpívá Ach synku synku Jedna Češka Jedna Češka jménem...
David Gerneš: Chtěli jsme dát jasný signál veřejnosti, že se v Olomouci něco mění
Rozhovor s ředitelem Moravského divadla Olomouc
Šepoty a výkřiky
Horácké divadlo Jihlava – Ingmar Bergman, Jakub Čermák a Jaroslav Čermák: Šepoty a výkřiky. Premiéra 10. prosince 2022 na velké scéně.
Zvěstování
Moje vánoční slovo se dotýká úplného začátku Vánoc. Jednoho rána jedna velmi mladá žena, vlastně skoro ještě dítě, které se ocitlo na prahu dospělosti, se všemi svými sny, představami a touhami, dostane návštěvu.
Malé mlčení k OST-RA-VARU
Neomylným varovným příznakem oslepujícího vlivu kterékoli sebehumánnější ideologie na kritický úsudek je ztráta smyslu pro humor, nadsázku a ironii.
Cesta do Vánoc
Soubor Loutky v nemocnici zpříjemňuje pobyt dětem ve zdravotnických zařízeních, zvláště v adventním a vánočním čase nechtějí nechat malé pacienty jejich osudu – a jak lze z fotografie vyčíst, děti i rodiče jsou za to vděčni.
Abychom si rozuměli
Spolu s vedením Pražského divadelního festivalu německého jazyka jsem předával v La Fabrice Cenu Josefa Balvína Kamile Polívkové za režii vítězné inscenace Zeď brněnského HaDivadla.
Petr Nikl: Soupravy
V dopravních prostředcích platí nepsaná domluva o nezírání. Neumím však být netečný, neprohlédnout si, s kým sedím, a jen vpíjet očima mobil, obklopen zvláštními okolnostmi. Mezi zíráním a pozorováním je rozdíl. Mohu sledovat neznámého déle a bloudit jeho vnitřním...
O nekorektnosti, Buckinghamu a chcíplém psu
Je mi upřímně líto oné buckinghamské dvorní dámy, která se tak dlouho zvědavě vyptávala nějaké Afroangličanky na původ, až z toho učinila mezinárodní skandál a nechala se vyloučit ze společnosti přicucnuté na královský palác. Úplně tu starou paní vidím.
Zviditelnit, co není vidět
Rozhovor s režisérkou Eliškou Říhovou
Co na DAMU dělám?
Závěr kalendářního roku je pro mě intenzivní, protože je nabitý významnými „světovými“ dny, které připomínají hodnotu lidské důstojnosti a ochranu lidských práv. Témata zmíněných dnů se přímo vztahují k úkolům ombudsmana DAMU. Co tedy na divadelní fakultě...
Konec fosilní režie!
V rámci přemýšlení o tom, jak bojovat na univerzitách i mimo ně za klimatickou spravedlnost, jsme přišli s myšlenkou okupační stávky univerzit v týdnu před 17. listopadem.
Alena Zemančíková: Malíř krve a půdy
jednoaktová hra Ocitli jsme se v nejzápadnějším západním Německu, v kraji Eiffel poznamenaném úpadkem, jaký by člověk v západním Německu nečekal. Na každém vyvřelém sopečném vrcholku tu stojí hrad, někde i dva hrady nad sebou, a každý má něco společného s historií...
