Divadelní noviny > Názory – Glosy
Robot nemůže napsat hru
Překvapila mě radost, s níž si mnozí libují nad textem vygenerovaným počítačem. Nejen Vladimír Hulec jaksi úvahou nad budoucností AI pod tímto článkem, víc mě překvapili Vladimír Mikulka nebo Jana Machalická v jaksi uměleckokritické rovině. Nijak nepolemizuji, jen mi přijde, jestli nejásáme vlastně nad tím, jak technice naložíme další práci a budeme zase svobodnější a línější, a tudíž zranitelnější. Že předáme další z člověčin stroji. Opravdu je to nejlepší oslava stoleté Čapkovy hry R. U. R., která přesně před tím vším varovala? Před troufalostí lidstva hrát si na Boha? Se svým osudem?
Rozumím tomu, že tvorba textu je dobrým cvičištěm pro rozvíjení počítačových technologií, i ve smyslu zkoumání umělé inteligence. Stejně dobrým cvičištěm jsou třeba šachy. Tedy možnost rozvíjet ohromující kombinatoriku úžasného množství dat. Nemyslím si, že bych se chtěl dožít chvíle, kdy umělá inteligence strojů dospěje k vlastnímu „já“. Jestli to kdy bude možné, ale zdá se, že nakonec možná ano. Myslím, že vedle varování před troufalostí člověka tvořit umělý život obsahuje hra R. U. R. i jiné poučení: po zániku lidí by zahynuli i roboti, kdyby se mezi nimi nezrodila láska jako jediný možný zdroj pokračování života – je jedno, jestli lidského, zvířecího, robotího. A o to jde – nejen o technickou možnost, ale o smysl vzniku inteligence. Víme, že lidská mysl ji vypěstovala ve snaze přežít a uplatnit se v lidské pospolitosti.
Už David Košťák na protější straně dobře zdůvodnil, proč robot nemůže napsat hru. Přidal bych další, myslím obecnější a ještě podstatnější důvod. Umění je součástí mezilidské komunikace, tedy právě smyslu, díky němuž „myslíme“. Uměleckým dílem, mimo jiné, především chce tvůrce něco sdělit své komunitě, vysílá zprávu a čeká odezvu. Prostě aby mohl počítač napsat hru, musel by vědět, co chce říct. A na koho a proč se obrací. Rozhodně nemluví k lidem, s těmi mohou nad svými problémy komunikovat zase jen lidé.
Robotem vygenerovaná hra také rozhodně není dílem robota, ale jeho prostřednictvím zase jen lidí. Ti za využití stroje vygenerovali text podle svého receptu, trochu to připomíná jiné techniky vzniku tzv. automatických textů. Pokud bych připustil možnost cílené vědomé komunikace robota s robotem, bylo by naivní představovat si ji na základě lidských zkušeností. Proč by robot komunikoval psaním hry? Situace se spíš dá přirovnat třeba k loutkovému divadlu, v němž si lidé o sobě a svých životech povídají a hrají skrze loutku. Jen nikoho nenapadne loutku považovat za tvůrce.
Komentáře k článku: Robot nemůže napsat hru
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
