Třicet tři řádků… na rozjasněnou v i-DN
Vážené čtenářky a čtenáři i-DN,
od středy 23. února jsem se stal – po náhlém odchodu Vladimíra Mikulky – „nuceným správcem“ těchto stránek. Není to pozice, kterou bych vítal, ani jsem o ni neusiloval. Vladimír Mikulka vytvořil za více než rok svého působení v této funkci jejich vysoce odbornou, funkční a živou podobu a je škoda, že nebyl ochoten k diskusi nad nimi a spolupráci s ostatními redaktory Divadelních novin. Jeho názory na fungování i-DN jsou jistě fundované a má na ně právo, nicméně noviny jsou týmová práce a i-DN byly a jsou součástí kolektivního díla zvaného Divadelní noviny. To někdy s sebou nese – jako v každém společně sdíleném prostoru – nutnost kompromisů. Vladimír místo nich svou funkci raději opustil. Je to jeho rozhodnutí a redakce je respektuje.
Intenzivně hledáme nového správce a hlavního editora či redaktory. Než je (či jej nebo ji) najdeme, budu tyto stránky řídit. Rád bych, kdyby se osobní půtky a nevraživosti na ně nepřenesly a Vy – jejich čtenářky a čtenáři, autorky i autoři, milovníci a milovnice pří, aktivní divadelníci nebo třeba jen zájemci o divadlo – v nich našli co nejvíce informací a textů, jež Vás zaujmou, donutí k přemýšlení či dokonce diskusím. Budu rád, když všichni dosavadní autoři a autorky budou nadále na tyto stránky přispívat, a pokusím se vyhledávat další. Ostatně jako to dělal Vladimír Mikulka, který má nadále do i-DN i na stránky DN dveře otevřené. Možná budeš mít, Vladimíre, aspoň víc času na vlastní psaní. Čtenářů a obdivovatelů máš – jak je patrné z ohlasů na Tvůj odchod – dost. Co takhle otevřít si zde vlastní blog?
A i Vy ostatní, ozvěte se, máte-li chuť a ambice se autorsky či jinak na podobě i-DN spolupodílet. Spojení najdete v záhlaví i-DN Redakce a kontakty nebo v tiráži tištěných Divadelních novin.
I-DN by měly být – aspoň si myslím – co nejširší, informovanou i informativní, fundovanou, tematicky i obsahově atraktivní, intelektuálně zdatnou, čtivou, rozličným názorovým a věkovým proudům otevřenou a především živou platformou aktuálního psaní a uvažování o divadle. O takové se budu snažit. Nebojme se omylů a chyb, nebojme jízlivosti ani humoru, nebojme se vážných kritických textů ani impresivních esejů a glos, nebojme se ostrých intelektuálních střetů a vyhraněných názorů, nepřenášejme je však do osobních rovin. Český prostor je příliš těsný pro žluč a nenávist. Rozjasněme jej.
Komentáře k článku: Třicet tři řádků… na rozjasněnou v i-DN
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Marie Reslová
Tvoje výzva, Vladimíre, mi připomíná normalizační úvodník. Je to moc vtipný. Fakt.
26.02.2011 (17.15), , Trvalý odkaz komentáře,
Martin Kodeda
Dobrý den Vladimíre,
dovolte mi pár vět. Díky za mail „pro oba“ adresovaný Magdaleně Pantákové. V podstatě souhlasím a též se ztotožňuji s její odpovědí Vám.
Teď zkusím být stručný. Nejsem zapšklý zpátečník, nechci cenzuru, nechci omezovat nebo bránit zapáleným začátečníkům v projevu. Rád bych jen na těchto stránkách nacházel fundované informace, kritiky s danými pravidly. Ano, Vy jste „ten Hulec“, a je potřeba někdo liberální jako Vy. Ovšem domnívám se, že i zde je třeba ctít určité mantinely. Tohle přece není nějaký „houser“, který si vezmu ze stojanu v metru a za rohem ho znechuceně vyhodím. Já nechci IDN vyhazovat, vždyť co za chvilku zbyde? Apeluji na Vás, prosím, snažte se osobně přispět k zachování úrovně IDN! Můžeme mít různá kritéria, jinou citlivost, ale určitě chceme oba číst zajímavě stylizované texty od lidí, kteří respektují profesní standardy i jazyk.
Pozor na kompromisy, pozor na omyly a chyby, pozor na žluč a s chutí do toho.
MK (přítel divadla)
26.02.2011 (18.44), , Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec
Pane Martine i ostatní,
přesvědčovat někoho v rovině programové, jaké by měly být či budou i-DN v éře „postmikulkovské“, mi přijde zbytečné. A předčasné – spadlo to na mne hodně rychle. Koncepce je jedna věc, důležitá je výsledná podoba. Chci dávat prostor myšlení o divadle i „cítění divadlem“. A provokovat je. To je vše. Uvidíme, kdo se přidá. Doufám, že kolem i-DN vznikne kolektiv autorů, kteří si vydobydou (nebo třeba už budou mít) respekt a reputaci. Nebojím se, že takoví nejsou. A jsem zvědavý – jaký kdo je a jak se projeví.
Oba první „kontroverzní“ příspěvky jsou publikovány spíše náhodou, nijak jsem je neobjednával. Nikoli však nahodile. i-DN by podle mne měly být otevřenějším a různým formám psaní a žánrům přístupnějším prostorem, než doposud byly. I když jistě sestavované z co nejkvalitnějších a dobře zpracovaných textů.
Článek Nely Němečkové je imprese, na kterou v psaní o divadle často zapomínáme, nebo ji opomíjíme jako „trapnou“. Nemyslím si to. Vnímám její příspěvek jako jiný pohled na divadlo, cítím v něm opravdovost, zranitelnost, křehkost. Zárodek umělecké, lidské osobnosti.
Příspěvek Míši Žemlové je něco jiného – nevybíravým, (pseudo)efektním žargonem své generace „cupuje“ inscenaci své generace. I to mi přijde cenné a důležité. Vždyť pod ním může vzniknout (a měla by spíš než pod textem Nely Němečkové) vášnivá diskuse a řež. Na ty jsou i-DN (a vůbec internet) vhodné prostředí. Trochu – zatím – nechápu, proč mají čtenáři potřebu spíš hodnotit kvalitu textu (ta byla/je mnohdy napadnutelná i u renomovaných autorů a jistě i u nich samých), než se zamýšlet a přít o jeho obsah. Ale asi si budu muset zvyknout.
Problém je – zdá se mi – ve struktuře i-DN. Abyste Vy – jako čtenář – věděl, co a kde máte očekávat. Aby byl srozumitelný a předem daný žánr a Vy si našel tu část či obor, které Vás zajímají, které „nevyhodíte“. A zbytek nečetl nebo neměl potřebu komentovat. Jsou totiž – veřím – i jiní, kteří budou číst právě ty „jiné“ texty a diskutovat tam. I o takové čtenáře na i-DN stojíme. DN vždy usilovaly o široký okruh čtenářů a zájemců o divadlo (potažmo kulturu), ne jen o odbornou veřejnost. V tom se možná s Vladimírem Mikulkou a některými debatéry kolem i-DN lišíme. Rozhodně bych byl však rád, kdyby kvalitní kritická linie a diskuse kolem ní neustaly.
27.02.2011 (1.45), , Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Mikulka
Pro upřesnění:
Oba zmiňované příspěvky jsou nejen kontroverzní ale zároveň pro „nové iDN“ velmi příznačné. O článku NN již byla řeč a nemá smysl opakovat vyřčené. Recenzi na Hamleta v DISKU nabídla Míša Žemlová ještě mně, ale odmítl jsem ji bez redigování uveřejnit. Míša se redigování nebránila, ale mezitím došlo „k třesku“, z Divadelních novin jsem odešel a tak poslala text Vladimírovi Hulcovi. Ten jejího Hamleta bez dalších úprav vyvěsil.
27.02.2011 (8.55), , Trvalý odkaz komentáře,
Jan Šotkovský
Ad Vladimír Hulec: Nedokážu si představit situaci, že prokazatelně nekvalitní text říká něco strukturovaného a podstatného, aby mělo smysl se o to přít. Nekvalitu textu dělá v první řadě to, že 1) neříká nic nebo říká něco zcela nesrozumitelného (příspěvek Nely Němečkové), 2) říká stále totéž velmi monotónními prostředky (příspěvek Míši Žemlové). Konkrétně z oné „recenze“ na Hamleta nečtu nic víc, než že autorku inscenace nesmírně nudila a teď se při psaní recenze opájí alespoň vlastní vtipností. Co má tady vzbudit vášnivou diskusi a řež, s čím se tady má polemizovat?
27.02.2011 (10.07), , Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec
Pane Šotkovský,
slabina textu Míši Žemlové je v tom, že maně počítá se čtenářem, který inscenaci viděl. Chybí tam odstavec, který by ji víc popsal a charakterizoval, případně interpretoval. Jde víceméně o glosu, z níž by – jak naznačuje Vladimír Mikulka – při jisté redakční práci mohla být zajímavá recenze. Přijal jsem ji (a jen mírně zredigoval), neb mi přišla cenná svým žargonem a razancí, navíc jsem myslel, že takto ji Vladimír objednával. V budoucnu – jakmile se situace uklidní – budu s takovými texty a jejich autory pracovat víc. Nicméně mám – tak jako v případě Nely Němečkové – pocit, že jdete se sukovicí na mravence. Jsem rád, že autorka text napsala a pokusila se vstoupit do generační i nadgenerační diskuse. A diskutovat se nad ním dá třeba o tématu, který předesílá: o tom, co je normalizace v očích generace teenagerů, jestli ji na klasické téma lze napasovat a jak.
27.02.2011 (15.50), , Trvalý odkaz komentáře,
Jan Kerbr
K článku Míši Žemlové ještě jedno upřesnění: poslala ho také mně s žádostí o uveřejnění v „papírových“ DN. Odepsal jsem jí (včetně výhrad k článku) a k vydání nepřichystal.
Jan Kerbr
28.02.2011 (13.15), , Trvalý odkaz komentáře,
Honza Mladý
…
08.03.2011 (23.57), , Trvalý odkaz komentáře,