Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 449)
Malá scéna brněnského Divadla Polárka se stává mezi rodiči uznávanou značkou. Není divu. Jejich drobečkové se totiž v přítmí útulného prostředí cítí vždy nadmíru dobře.

Múza Mab řekla: Tentokrát moc informací nemám. Zoja Mikotová se nechala inspirovat africkou pohádkou Motýli z knihy konžského spisovatele Kamy Sywora Kamandy Africké pohádky a vytvořila interaktivní inscenaci pro děti od tří let.
Ale to už zvonila paní šéfová Pelcová na zvoneček. Vážení a milí, vítám vás na premiéře pohádky, Jak děti zachránily motýly. Prosím, před vstupem do prostoru Malé scény, zujte se…
Mab se usmála: Bosá múza, to tu ještě nebylo…

Mezi žlutí polštářků je plácek, palouček bez travičky. Foto Petr Chodura
Usedl jsem vedle Gabriely Budíkové, dámy, která vtiskuje podobu kostýmům i šitým dekoracím, na vyvýšené místo uprostřed podkovy sezení pro dospělé, a vydechl nad nádherou obložení stěn. Plachty do půl pasu v barvě saharského písku a pak přechod k světlému nádechu šmouhy zeleného stínu.
Mezi žlutí polštářků je plácek, palouček bez travičky. Dva rozpustilí kamarádi tlučou dlaněmi do djembe bubnů a pokřikují: Předaleko v Africe byla jedna ulice a také palice a také čepice, číšnice, opice, krasavice, babice… Dívka má sukýnku z lýčí, chlapík šamanský kukuč. Jsou to milí rošťáci. Zpívají: Bubnujeme pohádku tam a zase pozpátku. Pohádku, ukdáhop… Na hlavách mají kloboučky z rohoží a mezi bubny velkou ošatku. Najednou z ní vykouzlí malou Afričanku, co se jmenuje Ula, a mrňavého Afričánka Oriho.

Černé děti mají černá očka, černé vlásky, karmínově červené pusinky a zářivě bílé zoubky. Foto Petr Chodura
Černé děti mají černá očka, černé vlásky, karmínově červené pusinky a zářivě bílé zoubky. Maminko, Ori neumí říkat r. Je moc malý, viď, brebentí přede mnou sedící blonďatá holčička. A protože je v Africe sucho, tluče se do bubnů a černé děti se modlí za déšť…

Tatínku, můžu si sáhnout? Foto Petr Chodura
A jak to v pohádkách bývá, stane se, a zaprší. Palouk se zazelená. Totiž, ti dva šamánci vykouzlí zpod plachty koberec. Pak na zelený trávník přičarují kvítka. A na květinky přilétají motýlci. Modráčci i žluťásci sedají dětem na ramínka, na hlavičky, na ručičky. Tatínku, můžu si sáhnout? Klidně si sáhni, říká černoušek Ori.

Kateřina Veselá je komediantkou z boží milosti, Václav Dvořák s ní drží krok. Foto Petr Chodura
Kontakt herecké dvojice s dětmi je úžasný, jaksi samozřejmý. Zacházení s loutkami a rekvizitami virtuózní. Kateřina Veselá je komediantkou z boží milosti, Václav Dvořák s ní drží krok. Výtečně zpívají, dobře mluví, jsou přesní v rytmu i vtipní. Je na nich vidět, jak moc je hraní baví.

Výtvarně skvěle je vyřešen pohádkový Pralesní duch. Foto Petr Chodura
Výtvarně skvěle je vyřešen pohádkový Pralesní duch. Obrovitý africký kolos s ušima opice, obrostlý vlákny lýčí, se podobá českému sněhulákovi. Polyká motýly, protože jsou krásní… Má velké břicho a v něm barevné akvárium. Je to dobrák. Děti se ho nebojí. Ochotně mu, za pomoci herců, dělají z ošatky, kvítečků a banánů usměvavou tvář.

Moc hezkou pohádku vymyslela a narežírovala paní režisérka Zoja Mikotová. Foto Petr Chodura
Moc hezkou pohádku vymyslela a narežírovala paní režisérka Zoja Mikotová. Africkými rytmy i hudbou ji vybavil soubor Spálený sušenky Lenky Hricové a skladatel Zdeněk Kluka. Báječnou scénou a loutkami inscenaci zkrášlila Juliána Kvíčalová.
Dlouho jsme tleskali. Dětem se nechtělo domů…

Bylo to krásně exotické odpoledne s mistrovským dílem láskyplných divadelníků. Foto Petr Chodura
Múza se obouvala, a než zmizela, řekla: Bylo to krásně exotické odpoledne s mistrovským dílem láskyplných divadelníků.
Brno – Komín, 19. 5. 2019
Divadlo Polárka, Brno – Zoja Mikotová: Jak děti zachránily motýly. Režie: Zoja Mikotová, výprava: Juliána Kvíčalová, hudba: Spálený sušenky, tradiční rytmy západní Afriky, Zdeněk Kluka. Hrají – Ula: Kateřina Veselá, Ori: Václav Dvořák, Pralesní duch: Petr Theodor Pidrman, j.h. / Karel Heřman, j.h., světlo, zvuk a černý vzadu: Jan Laichman. Premiéra 18. 5. 2019 Divadlo Polárka, Malá scéna, Brno.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 449)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)




Zdeněk Pololáník
Loutková divadla
bývala v mém dětství prvním kouzelným magnetem, na které jsem se těšil a nevynechal žádnou příležitost k jejich návštěvě.
Když pročítám Tučkovu návštěvu představení současného profesionálně vybaveného divadla loutek, kde sám kdysi umělecky působil, dovedu si představit, jak silný dojem musí takové představení zanechal u dětských diváků (a neméně i u jejich dospělých průvodců). Dětem, to nejkrásnější, nejčistší umění, výběr her, kde se poučí, nadchnou, nahlédnou, o mnohém musí přemýšlet, dávat si sám odpovědi a doma se ještě v duchu zabývat tím, co na ně udělalo největší dojem. Dětem to nejkrásnější. S touto myšlenkou nepochybně přistupovali všichni k realizaci představení, které nám tu ve svém popise dává zasvěcený všestranný divadelník Jar. Tuček a přidává krásné oživení barevnými snímky některých scén.
Díky za možnost „nahlédnout“ tímto způsobem na zdařilé představení významné brněnské loutkové scény.
26.05.2019 (11.35), , Trvalý odkaz komentáře,
Martina Handlová
Nádherně zpracovaná pohádka,
veselá, s poučným a poutavým příběhem a s praktickým návodem, jak si vytvořit vlastního motýlka. První divadelní pohádka našeho dítěte, moc děkujeme.
17.06.2019 (10.30), , Trvalý odkaz komentáře,
Gabriela Budíková
Dobrý den pane Tučku.
Děkuji za Vaše recenze. Čtu je ráda a s chutí už několik let. Je to pro mě výborný způsob, jak mít přehled o kulturním dění v Brně. Vzhledem k tomu, že věřím Vašemu úsudku, i způsob, jak vybrat případná představení, která bych chtěla vidět. Je skvělé, že věnujete pozornost i představením určeným malým divákům. Mám jenom jednu malou a bezvýznamnou připomínku. Použil jste v úvodu ve spojitosti s mým jménem slovo šička. Je to trochu nepřesné a dehonestující moji profesi. Vysvětlení: asi tak, jako místo dívka napsat děvka.
Klidné divadelní prázdniny.
Zdravím, G. Budíková
19.06.2019 (10.44), , Trvalý odkaz komentáře,
DN
Paní Budíková,
na žádost Jaroslava Tučka jsme znění věty, ve které se o Vás zmiňuje, dle jeho pokynů změnili.
Vladimír Hulec, editor i-DN
19.06.2019 (13.21), , Trvalý odkaz komentáře,