Články autora: Vojtěch Varyš

Varyš plive na Plzeň (No. 4)

Den s nabroušenou břitvou: Kachnička po plzeňsku, finský rock´n´roll po dejvicku, Platón-Off

Varyš plive na Plzeň (No. 3)

Zvuk ticha. Zvuky nabíjení pušek.

Varyš plive na Plzeň (No. 2)

Cesta do Plasů a zase zpátky a klepy z kuloárů

Varyš plive na Plzeň (No. 1)

Po dvou dnech: otravná Anna K., zkomerčnělí plzeňští žertéři, šašci z Archy a efektní německá Fontána

Rozhněvaní česko-slovenští blogeři a blogerky spílají divadlu (No. 9)

Milá Evo, píšu Ti zejména proto, že věřím, že ženský, slovenský a speciálně Tvůj pohled (ne nezbytně v tomto pořadí) může obohatit a třeba i rozčeřit vody této údajně neklidné stránky.

Varyš píše Kyselovej (No. 1)

Internet je revoluce jen pro staré, mladší ho berou jako něco nejen přirozeného, ale hlavně nevýznamného, prostě věc, nad kterou nemá smysl se pozastavovat.

Varyš píše ze zálohy (No. 2)

Kratochvilné pojednání o kritice.

Mor na ty vaše židy!

Mezery o.s. v prostoru Rarach Bubeneč. Miroslav Bambušek: Do židů!

Je to komedie? Je to tragédie?

Těžko bychom v Praze – co v Praze, v celé naší vlasti! – hledali jednoznačnější, vyhraněnější divadlo, než je současné Divadlo Komedie. Počínaje dramaturgií, pokračuje inscenační metodou a specifickým herectvím a zdaleka nekonče jednotným vizuálním stylem prezentace,...

Večírek s manželi a očekávaným hostem

Komorní scéna Aréna Ostrava – Friedrich Dürrenmatt: Play Strindberg.

Varyš píše Bernátkovi (No. 4)

Je třeba si uvědomit, že inscenace DAMU, JAMU & VŠMU vznikají ve škole, jako školní projekty: jejich primárním cílem je tedy udělat zkoušku nebo zápočet, postoupit do dalšího ročníku, splnit si studijní povinnost.

Rozhněvaní blogeři spílají divadlu No. 7

U pražského ND mě poněkud rozčiluje, že svou muzeálnost, která je v jistém základu logická, rozšiřuje a roztahuje. --- Halekat „Dejte nám divadlo!“ na Národní třídě nemá smysl, to bychom si rovnou mohli stoupnout do fronty při ministerstvu kultury s cedulkami „Dejte nám...

Varyš píše Bernátkovi (No. 3)

Vícesouborová divadla jsou věcí minulosti. Chápu, že má velké divadlo třeba dvě scény, ale čtyři?

Všechno nebo nic

Transteatral o.s. v Prostoru Preslova – Henrik Ibsen: Brand/Oheň

Patnáct řádků… Vojtěcha Varyše

Patos? Nadšení. (Divadlo Petra Bezruče Ostrava: Bezruč?!)

Jak jsem se naučil mít rád MDP

Městská divadla pražská nemají mezi kritiky příliš dobrou pověst. Zčásti si za to mohou sama. Charakterizují se coby mainstreamové divadlo pro nenáročného diváka, jako buržoazní kultura, a ve svých tištěných materiálech se navíc prezentují v příšerné zelinkavé barvě a...

Rozhněvaní blogeři spílají divadlu No. 6

VV: Přiznám se, že sama existence Národního divadla Brno mi přijde notně bizarní a vlastně pro nejrůznější obskurno jako stvořená. A tohle mě vždycky těšilo na Plachém a Střeženém parnassu, že mají smysl pro podivno. ---- MB: Přesněji: vadí mi stud a neodpovědnost...