Články autora: Jaroslav Tuček

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 342)

Je-li Měsíc v úplňku, dějí se příběhy neuvěřitelné aneb Mudrování nad neobvyklou podobou pohádky Radka Malého František z kaštanu, Anežka ze slunečnic v Divadle Polárka.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 341)

Představení dosáhlo překvapivé krásy ve chvílích, kdy zhudebněné verše Sergeje Jesenina zazněly sálem jako poslání... aneb Mudrování nad pozoruhodnou inscenací hry Olji Muchiny You ve studentském Divadle na Orlí.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 340)

Po dvou hodinách jsem začal mít obavy, že jde o nikdy nekončící příběh… aneb Mudrování nad květnovou premiérou ´68 v HaDivadle.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 339)

Čtyřicet šest divadelních škol mělo letos zájem být účastníkem festivalu aneb Mudrování nad 28. ročníkem Mezinárodního festivalu divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER v Brně.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 338)

Dvě výslechové místnosti, tři policisté, jedna policistka a dva vyslýchaní zločinci aneb Mudrování nad buranskou detektivní kriminálkou Výslech zahájen.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 337)

Jako v mistrovské detektivce předkládá autor divákům taje rodičů a jejich dětí aneb Mudrování nad úspěchem uvedení hry Milana Uhdeho Zázrak v černém domě na jevišti brněnské Reduty.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 336)

Nade vše, co je mi v divadle svaté, miluji dobrodružství hledání jeho podob a objevování dávno objevených pevnin jedinečných tvarů aneb Mudrování nad objevováním Shakespearova Macbetha zvídavými adepty divadelní budoucnosti.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 335)

Je teď taková doba, divadla se zbavují klasického žánru aneb Mudrování o tom, jak se studentům v Divadle na Orlí dařilo křísit operetu.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 334)

Čápi sedí na komíně, čechrají si boky, že někteří lidi jsou svině, to vím přece roky… aneb Mudrování nad radostným Kabaretem Nohavica

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 333)

Nebo ta jevištní fraška byla myšlena smrtelně vážně? aneb Mudrování nad premiérou absurdní komedie Kdo je pan Schmitt? v Mahenově divadle.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 332)

Byl jednou jeden smutný klaun... aneb Mudrování nad muzicírováním nenalíčených klaunů v lužáneckém šapitó.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 331)

A tehdy řeka vyschla aneb Mudrování na scénickým čtením hry Dominika Melichara v brněnské Redutě Šepoty.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 330)

Na konci zůstala pod nohama herců vrstva popsaných papírů... aneb Mudrování nad čtením hry Edgara Dutka Halloween v buši zřím v brněnské Redutě.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 329)

Není jednoduché vytvořit „dětskou“ operu pro děti uvyklé s mateřským mlékem nasávat ovládání tlačítek televizních aparátů a mobilů… aneb Mudrování nad premiérou Kocoura v botách v brněnské Redutě.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 328)

Mab si pozpěvovala: Velikonoce začínají… aneb Mudrování nad lidovým oratoriem Petra Varmuži Janovy pašije.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 327)

Vedle mé hlavy prosvištěla hlávka zeleného salátu aneb Mudrování nad cirkusem v cirku Younak pod lužáneckým šapitó.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 326)

Maminko, já bych ti nikdy neutekl. Že mi taky neutečeš… aneb Mudrování nad Tamtadarovými dobrodružstvími v Divadle Polárka.