Zemřela Růžena Mazalová
Růžena Mazalová v Prezidentském salonku Národního divadla. Foto Hana Smejkalová
Růžena Mazalová
20. 8. 1926 Újezd (u Uničova) – 13. 3. 2019 Praha
Významná sólistka, baletní mistryně, pedagožka a choreografka, patřila k našim nejvýznamnějším znalcům a propagátorům klasického baletu.
Narodila se v Újezdu u Uničova do početné, hudebně nadané česko-ruské rodiny. Vystudovala baletní školu R. Remislavského v Praze. Své první angažmá nastoupila v Tylově divadle v Nuslích (1941–1943), v letech 1943–1945 tančila v Neues Deutsches Theater v Praze, v sezoně 1945/1946 v opeře Divadla 5.května a 1946/1947 v Hudebním divadle Karlín. V letech 1947–1952 byla angažována v baletním souboru Národního divadla, kde pod vedením baletního mistra, choreografa a od roku 1948 šéfa baletu Saši Machova měla tu čest spoluvytvářet poválečný český balet a hned ve své první sezoně 1947/48 jako dvacetiletá zazářit v roli Macechy v Prokofjevově Popelce.
1952–1956 studovala choreografii na Vysoké škole divadelního umění A. V. Lunačarského v Moskvě a současně se zdokonalovala v tanečním učilišti při Velkém divadle. V Rusku získala suverénní vědomosti klasické ruské školy a diplom baletního mistra a choreografa, aby se v roce 1956 mohla vrátit do Prahy a nastoupit jako sólistka baletu Národního divadla, kde tančila až do roku 1969.
Růžena Mazalová jako Viktorka (1950). Foto Archiv Národního divadla
Ztvárnila řadu charakterních postav, vedle Macechy v Popelce (1948) například Mefistofelu v Doktoru Faustovi (1958), Emilii v Othellovi (1959), Candelas v Čarodějné lásce (1960) či Chůvu v Romeovi a Julii (1962). Významnou příležitost pro uplatnění dramatického cítění dostala v tit. roli ve Viktorce (1950), jíž alternovala se Z. Šemberovou (jako choreografka uvedla tento balet v ND Praha 1965).
V roce 1969 odešla do invalidního důchodu a v letech 1969–1975 působila jako baletní mistryně, asistentka choreografa Ericha Waltera a pedagožka Německé opery na Rýně v Düsseldorfu-Duisburgu. Za necelých šestnáct let se zasadila o nebývalý rozvoj jednoho z největších německých baletních souborů té doby. Tvůrčí tým Erich Walter a jeho zástupkyně Růžena Mazalová se stal v Německu legendárním. Nastudovala zde například tance do Prodané nevěsty a významně se podílela na inscenaci Labutího jezera (1969). V letech 1975–1977 se ve funkci baletní mistryně vrátila do Národního divadla, společně s J. Blažkem se podílela na uvedení Spartaka (1976), s E. Walterem a V. Harapesem na Labutím jezeře (ND Praha 1996, Ústí nad Labem 1999). 1958–1961 působila jako pedagožka na Taneční konzervatoři v Praze, 1974–1976 externě i na Taneční katedře Hudební fakulty AMU. V sezoně 1986/1987 byla baletní mistryní Slovenského národného divadla Bratislava.
S německým choreografem Erichem Walterem, jemuž dělala asistentku v Německé opeře na Rýně. Foto Wikipedia
V roce 1966 se stala zasloužilou umělkyní a v roce 2008 byla za své celoživotní mistrovství oceněna Cenou Thálie. Romana Krtilová o ní napsala životopisnou publikaci Příběh tanečnice, v níž píše o bohatém profesním i osobním životě této české tanečnice, choreografky a vyslankyně našeho umění v zahraničí.
Byla manželkou tanečníka a choreografa Národního divadla Jiřího Blažka.
Komentáře k článku: Zemřela Růžena Mazalová
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Jiří Šantora
Paní Mazalovou
jste o dva roky omladili. Ale byla to příjemná dáma, jistě by vám to odpustila. (1926)
21.03.2019 (19.51), , Trvalý odkaz komentáře,
DN
Rok narození paní Mazalové
jsme opravili. Děkujeme za upozornění. Čerpali jsme z oficiálního webu pražského Národního divadla (https://www.narodni-divadlo.cz/cs/balet, resp. webu Divadelního ústavu (https://www.divadlo.cz/?clanky=zemrela-ruzena-mazalova). Nicméně Česká divadelní encyklopedie uvádí – tak jako pan Šantora – rok 1926: http://encyklopedie.idu.cz/index.php/Mazalov%C3%A1,_R%C5%AF%C5%BEena.
21.03.2019 (23.59), , Trvalý odkaz komentáře,