Virtuální burza aneb Cirkusové přesahy

Na konci dubna se z iniciativy Centra pro nový cirkus – Cirqueon ve spolupráci s Mezinárodním festivalem Letní Letná uskutečnila virtuální přehlídka multidisciplinárních projektů v oboru pohybového divadla Czech Contemporary Circus Showcase. Na základě otevřené výzvy bylo vybráno sedmnáct etablovaných umělců či souborů (Eliška Brtnická, Cirk La Putyka, Losers Cirque Company, Bratři v tricku a další), ale také začínajících profesionálů (Filip Zahradnický, Aleš Hrdlička, Alžběta Tichá a další), kteří zaregistrovaným domácím a zahraničním promotérům či novinářům představili třináct různorodých inscenací a sedm rozpracovaných projektů širokého žánrového rozpětí, na pomezí nového cirkusu, tance, fyzického a objektového divadla a eventů.

Performance Stav je fyzickým výzkumem proměny stavu závěsné akrobatky Alžběty Tiché FOTO VOJTĚCH BRTNICKÝ

Pandemická vlna sice na dlouhé měsíce uzavřela vnitřní prostory a významně omezila kulturní činnost pro veřejnost, ale nezastavila proud komediantské energie, která jako by narůstala s každou překážkou. Elastickou tělesnost, tak běžnou pro cirkusové artisty, a trénovanou opatrnost balancující na hranách risku doplnila dovednost okamžitě se adaptovat na aktuální situaci kreativním způsobem. V tomto ohledu si nejodvážněji počínalo novocirkusové uskupení Cirk La Putyka, které se okamžitě vrhlo do virtuálních vod, tehdy ne zcela prozkoumaných. Principál Rostislav Novák ml. vsadil na autenticitu, entuziasmus a flexibilitu a ve svém zápalu nejen že nenechal ustrnout svůj soubor, ale také inspiroval širší kulturní obec, čímž nezpochybnitelně ovlivnil celospolečenské vnímání kultury.

Kurátorovaná galerie Czech Contemporary Circus Showcase nyní stmelila pod jednu elektronickou adresu velkolepá i komorní artistická, pouliční (včetně ohňových show), pantomimická, taneční a experimentální díla, která mají potenciál oslovit svou převážně nonverbální povahou a všeobecně srozumitelným tématem mezinárodní publikum. Aby promotérům usnadnili orientaci, označili iniciátoři webu u každého z projektů klíčové inscenační prvky, jako například hand2hand, manipulace s objekty, klaunerie, outdoor (či dokonce robot), což zároveň naznačilo mnoho průniků mezi jednotlivými disciplínami a oblastmi tvorby.

Vedle divácky prověřených titulů s několikaletou zájezdovou historií stály zajímavé novátorské počiny po premiéře, nebo dokonce projekty na prahu zrodu, což probouzelo otázku, co bylo primárním cílem výzvy: zviditelnit nové a teprve vznikající novocirkusové projekty a pomoci jim nalézt rezidenční příležitosti, partnery, pořadatele a publikum, anebo zmapovat diverzitu vývoje české performativní scény, která se stále častěji potkává s cirkusovými disciplínami?

Cirkus se v České republice po dlouhých letech etablování dynamicky rozvíjí i s jemu příbuznými uměleckými principy. Větví se do mnoha směrů, přebírá impulzy zvenku, cizeluje svůj rukopis, examinuje technicistní dovednost uměleckými vpisy, analyzuje a následně syntetizuje vztah pohybové estetiky, výtvarné stránky, narativu a tělesné výkonnosti. Absentující dramatické situace jsou nahrazovány akcemi vyvolávajícími wow efekt či silné zážitky, pozorování nebezpečného dění z bezpečí hlediště eskaluje v adrenalinové napětí. Tendence napřímo oslovovat diváky, otevírat se kontaktní komunikaci a vybízet k interakci je mnoha skupinám také společná.

Rozprostřením se ve virtuálním prostoru, kde aktivní život performancí určuje převážně počet kliknutí a délka sledování a životaschopnost ovlivňuje počet „lajků“ a síť kontaktů, se cirkus opět vzdálil své komfortní zóně, tedy šapitó, plenéru, budovám, prostě místům, kde byl (a určitě zase bude) zaručen „zážitek šitý na míru“. Celkově převyšoval počet představení, která je možné uvést jak uvnitř, tak venku, přičemž v obou případech zpravidla jde o plnohodnotné využití místních podmínek. Dále je patrná tendence k inovativním intervencím do veřejného prostoru nebo atypického prostředí formou site-specific performance či audiowalku. V této oblasti se dlouhodobě profiluje umělkyně Eliška Brtnická, která zde uvedla Hang Out a work-in-progress Fish Eye. I přesto, že se ve výběru vyskytly formáty využívající specifika divadelního prostoru, jako například taneční experiment v dialogu s technologiemi Ondřeje Holby And Who Is Useless Now? nebo celovečerní klaunerie Přecházení souboru Squadra Sua, přehlídka potvrdila postupný odklon od kamenných budov k plátěným střechám a širému nebi.

Silné zastoupení měli absolventi zahraničních cirkusových škol nebo dlouhodobých stáží mimo republiku, kteří své projekty stavějí na artistické excelenci s vědomým odkazem k divadelním zkušenostem. Jedním z nejprogresivnějších umělců této generace je právě žonglér Filip Zahradnický, jenž prezentoval svou novinku Collection of Sceptical Pleasures, uvedenou v premiéře během letošní zimní edice pražského festivalu Cirkopolis. Vzdušná akrobatka Alžběta Tichá, která v domácí novocirkusové komunitě rozšířila nevelkou skupinu aerialistek specializujících se na závěsné lano, představila aktuální práci nazvanou Stav. Podobně jako Zahradnický využívá k sebevyjádření řemeslně dotaženou dovednost v symbióze s vysokými uměleckými nároky. Vznikající kočovná cirkusová hříčka pod názvem Link the Click tandemu Aleš Hrdlička a Hannah Lennox taktéž staví na artistické excelenci, doplněné o humor a klaunství. Pouliční komediantství s odkazem až k podívané v rámci pouťových atrakcí se pokusili oživit absolventi pražské HAMU Jonatán Vnouček a Michaela Stará se svou romancí JOHNNY & JENNY, výrazně těžící ze situační komiky a typového herectví.

Webový portál Czech Contemporary Circus Showcase se může v dnešních dnech jevit jako jedna z funkčních producentských křižovatek, ale snad se stane příslibem podpory mobility pro tuzemské performativní umění i do budoucna, a to zejména pro současnou generaci profesionálů a umělců, kteří se novému cirkusu cíleně věnují.

Virtuální přehlídka Czech Contemporary Circus Showcase proběhla od 26. do 30. dubna 2021.