Varyš píše Adéle Kajn (a naopak)
Milá Adélo,
zdravím tě do Berlína, přizval jsem Tě, abychom to tady vyšperkovali zahraničními pohledy. A taky, protože se blíží pražský německý festival, každoroční záminka k debatám o tom, jak jsou v Německu skvělé věci, a u nás ne, nebo naopak. V jeho předvečer přichází nejněmečtější z českých divadel, pražská Komedie, po mile artistním podání Spílání publiku, s razantně politickou inscenací Víra, láska, naděje v režii Kamily Polívkové. Dílo totiž komentuje aktuální politickou situaci v Praze a taky situaci kolem hospodářské krize, respektive rostoucího počtu bezdomovců, žebráků a chudých lidí obecně. Činí tak ovšem poněkud jednoduchým způsobem…
KAJN píše Varyšovi
Milej Vojtěchu,
máš pravdu. Krize vládne divadlem více než reálným světem (říkám si, jestli ta z 30. let je podobně nafouknutou bublinou jako ta aktuální, asi budeme muset dějepis pořádně revidovat). Elfriede Jelinek, Dennis Kelly a Roland Schimmelpfennig píší ostošest nové hry a naštěstí je i dost starých, které se dají politicky vhodně aktualizovat (třeba ten Horváth, že jo). Zdejší intelektuální svět to má pochopitelně naopak a kdo nevolí zelené nebo postkomunisty, je skoro fašista. Dokonce pro mnohé i sociální demokracie je konformně pravicová…
Celé znění dopisů najdete ve sloupci blog DN
Komentáře k článku: Varyš píše Adéle Kajn (a naopak)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
