Sylvie Krobová: Hlasy ve vaně

Kousek tam a kousek sem, větrem popohnán ~

~ Bludičkami obklopen bažinami prostoupen,

bludný kořen stále dokola ~

~ babské ucho popíjet k večeru i k ránu

aby se astma odebralo do klidu ~

~ a pak za klubkem ven, ven, ven ~

~ Dnes rackové své písně zazpívají,

hledajíc svou neulovenou kořist.

Lodě co po moři brázdí,

už nehledají přístav k zakotvení ~

Velké oči zírající do prázdna ~

~ ještě chvíli čekají na splněnou touhu ~

Tisíce těl kmitajících za něčím a rostou a rostou ~

Za ničím ~

Ještě se čas nezastavil ~

Ještě stále dětský křik je kolem ~

~ ptáci za ranního rozbřesku své písně promluv zpívají ~

~ v objetí lásky ~

~ je snesitelná lehkost bytí ~

…

Až slavík zazpívá tu nejkrásnější píseň ~

Až uprostřed naděje je ostrov plný blaženosti ~

Až stárnutí je lehkým pírkem

a smrt jen vánkem letícím do budoucna ~

Schovaná za listím, s větrem v zádech ~

V nebesích ztracená, přitahovaná zemí ~

Sluncem prohřátá, v lesích odplavená

~ Je jen teď a tady ~

Z ranního výkřiku, z poledního ticha ~

~ z večerního usebrání, z nočních výletů do snů ~

~ z denního tikání hodin, z hodiny do minuty ~

~ střídání nohou v chůzi ~

~ a krok se vytrácí ~

~ a kruh se uzavírá ~

~ a nic se nevrací ~

~ a nic neumírá ~

…

Báseň o Olze Havlové

Jedno světlo ~

Sedávalas po ránu s knihou a velkým hrnkem kávy.

V holinkách a s prošívanou tmavě modrou bundou s bílými ornamenty.

Brousilas kosu a pak se ozýval údolím ten známý zvuk pod kosou spadlé trávy ~

Jedno světlo ~

Od Tebe s mrkací pannou, s dlouhými blond vlasy, jmenovala se

OLGA ~

Jedno světlo ~

V lese na tajných místech, s plným košem hub. Kanasta a ping pong, naše společné tajemství ~

Jedno světlo ~

Staraly jsme se spolu, občas, o Tvé růže. Vzala jsi mě k sobě, v lednu, z vychladlé chalupy, opuštěnou a nad ránem, nebyl mi ani rok ~

Jedno světlo ~

Filmy a journály ze světa Karla Kyncla, a taky Tvůj ladný tanec na písně Karla Kryla na Hrádečku ~

Jedno světlo ~

Luční květiny k Tvým narozeninám a Tvé rozhořčení, že měly zůstat na louce ~ Výlety do Hradce Králové ~

Jedno světlo ~

Tvé narozeniny a na nich celá HROBKA, harmonika a spiklenectví ~

Jedno světlo ~

Tvá pomoc v revolučním dění ~ Poslední klidné posezení s Tebou v rybí restauraci, Tvůj úsměv, modré oči a pak už jsi byla první dámou a naše světy se rozdělily a šly svou cestou ~

DOBRÁ VŮLE ~

Sylvie Krobová

(nar. 14. srpna 1968 v Praze). Herečka, zpěvačka, harmonikářka a skladatelka. Dcera principála Divadla na tahu Andreje Kroba a žena herce a klauna Jiřího Bilba Reidingera, s nímž a jejich Bilbo Compagnií vystupuje po mnoha štacích u nás i v zahraničí. Texty jsou z knihy o jejím dětství Hlasy ve vaně, kterou vydala vlastním nákladem, a dosud nebyly nikde jinde publikovány. Text Až slavík zazpívá je součástí nakladatelstvím Polí5 právě vydávaného vinyloveho LP Chodec, jehož křest se uskuteční 24. listopadu v pražském Divadle Dobeška.

Autor: DN
Publikováno: 31. října 2023

Názory – Glosy Básně

Komentáře k článku: Sylvie Krobová: Hlasy ve vaně

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)