Jak Husa pandemii kopla!
Vnášet světlo do tunelu aktuálních neradostných časů se dá nejrůznějšími způsoby. Domácí umělecká komunita je naštěstí sklonů k agonickým tancům – zdá se – zcela prosta, a tak k nám z virtuálního prostoru na hřbetě druhé vlny koronavirové přisurfovala řada pozoruhodných událostí. Evidentně vznikly z nutkavé potřeby opět nastartovat proces tvorby a sobě vlastními prostředky zpříma reagovat na probíhající cvrkot. Jednou z nich je i Pandemický kabaret, věnovaný podpoře obecně prospěšné společnosti Podané ruce, vytvořený mladší generací hereček a herců brněnské Husy na provázku ve spolupráci s projektem Káznice LIVE.
Je českému národu v době pandemie opravdu nejhůř? Blaničtí rytíři Tomáš Žilinský, Dalibor Buš a Milan Holenda váhají s výjezdem… FOTO KÁZNICE LIVE
Působivě sehraná grupa, jejíž zdravé jádro žhavě žhnoucí povstalo v již minulé éře uměleckého vedení Vladimíra Morávka a dále bylo mimo jiné kuto ohněm oblíbených improvizačních večerů Zkušebna, se v něm vrací k žánru, jenž v krvi husí odpradávna řádí s vehemencí pestrobarevných krvinek. Nikoli náhodou se režijního vedení chopila Tereza Volánková, jedna z nejčerstvějších posil souboru, jež do kolektivu hladce vklouzla jako mascarpone do tiramisu. Od této herečky a osobité tvůrkyně totiž vede zpětná inspirační cesta k Jiřímu Havelkovi, jenž byl jejím vedoucím pedagogem během studií na pražské DAMU, respektive k Janu Schmidovi, který zase pomáhal formovat Havelkovu tvůrčí osobnost. Není divu, že v Pandemickém kabaretu ladně fúzují žánrové principy posledního cca půlstoletí v hipstersky vyhlazeném faceliftu současnosti. Divadelní heslo wikipedické? Přesně tak!
V podstatě konzervativní kabaretní formu, jež je nepřekvapivým pásmem tematicky volně propojených výstupů, nad pouhou zábavu pro jeden večer povyšuje několik zásadních faktorů. Prvním z nich je textová předloha inscenace, jež vznikla ve spolupráci souboru a Volánkové s domácí dramaturgyní Husy na provázku Kateřinou Menclerovou. Scénář není navzdory vstupním prohlášením nijak kontroverzní, natož urážlivý, nabízí ale funkční kompilát mediálních rešerší (invenčně interpretovaných), perzifláží a často odzbrojujících point, jež nezřídka míří do vlastních řad. Pomyslným vrcholem jsou texty písňové, jimž nechybí svébytná poetičnost ani žádoucí přesah. Na divácky první dobrou sice míří instagramová balada Moniky B., jež na půdě introspektivního ploužáku míchá vulgarismus, motýle a hrátky s blonďatými stereotypy, trefou do temné komory je však song Simony Hába Zmrzlé, který s emocionální drtivostí i nadhledem přehledně shrne mnohdy tragikomické útrapy matky-OSVČ pod slogan rýže s mrkví a těstoviny se zbytkama rýže s mrkví, kdo živí další krk, ví…
Druhou jistotou Pandemického kabaretu je očekávaná symbióza herecké pestrosti a kolektivní souhry. Všichni aktéři nejen že těží ze svých prověřených typů, navíc je se zjevnou chutí podvracejí. Ostatně celý večer startuje vtipnou jevištní definicí letité kolektivní divácké představy o legendární Huse. Způsob, jakým se mísí britsky strohý projev Milana Holendy s kvazi outsiderstvím Terezy Volánkové a groteskními představami Dominika Telekyho a Dalibora Buše o fyzickém divadle anebo meditace Růženy Dvořákové o nadpřirozených schopnostech účesu Saskie Burešové s uměřenou tvůrčí sebeironií Simony Hába Zmrzlé a toxickou expresí Tomáše Žilinského, je naprosto přesvědčivým argumentem pro opětovné setkávání s jejich umem. Osobní favorité? Kromě již zmíněné písně je to Bušova hodina distančního tělocviku, již bych si předplatil na věky věků, a Žilinského interpretace ministryně Aleny Schillerové, která je děsivější než Pennywise, Slza i Lucie Vondráčková dohromady. Za zbytnou a povrchní naopak považuji pasáž o koledách. Prchal i Babiš, pomálu bavíš…
Technické zpracování Káznice LIVE je precizní i dynamické a pomáhá tak překonat zjevně největší handicap sympatické produkce, jímž je logicky absence živelně reagujícího publika. Komediální timing je naštěstí povětšinou v pořádku a adekvátní necelá hodinka uteče jako Kajínek z lochu. Kéž by podobně rychlý konec vzalo i uzamčení divadel v ČR. Stýská se mi, Huso (i všichni ostatní). Na shledanou brzy snad!
Komentáře k článku: Jak Husa pandemii kopla!
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
