O letní chrudimské slavnosti a hostech
Ptáte se, kdo slaví narozeniny? A já vám říkám, že naše muzeum. A vy se ptáte, jak může muzeum slavit narozeniny? A já vám říkám, že vesele. Protože před padesáti lety bylo založeno a stalo se příbytkem nás všech loutek, co tu vidíte i nevidíte. Jen padesátina z nás měla to štěstí, že přišla mezi vás. Nejkrásnější princezny, vznešení králové, udatní rekové, šašci i prostý lid vyšli z temnot depozitáře se s vámi veselit.
Loutky MLK jako vybraní hosté mimořádné společenské události Foto Ivana Krennerová
Toto jsou slova z Kašpárkova úvodu ke katalogu výstavy dvojznačně nazvané Všechno nejlepší! Kromě gratulace k padesátiletému výročí otevření Muzea loutkářských kultur v Chrudimi to znamená i výběr všeho nejlepšího z depozitářů této instituce, co se do dvou místností, vyhrazených této výstavě, vešlo. Katalog, který má 211 položek, tak reprezentuje víc než padesát tisíc předmětů uložených v tomto muzeu. Katalog je vtipně pojatý jako Kniha hostů (Guest book) s barevným vyobrazením hlav všech účastníků a také jejich stručnou charakteristikou zahrnující informace o autorech, zemích původu, případně divadlech, filmech či televizních pořadech, pro které byly tyto loutky vytvořeny. Loutky z muzea zde vystupují ve zcela nové roli, a sice jako vzácní vybraní hosté této mimořádné společenské události. Nenajdete je ve vitrínách, ale v obří loutkové dekoraci slavnostního sálu a přilehlé zahrady, kde se tato jedinečná merenda koná. Loutky uvidíte, kterak se baví po skupinách či bloumají o samotě (jako třeba portrétní marioneta Dr. Jana Malíka, která si nemůže srovnat v hlavě, kam za padesát let dospěla její/jeho sbírka, jež se stala základem muzea). Ostatní aktéři štěbetají v kuloárech bez rozdílu velikostí, stylů i technik, bez ohledu na čas či zemi původu. A perfektně si rozumějí, protože hovoří mezinárodně srozumitelným jazykem výtvarného umění. Najdete tu pestrou společnost od monumentálních loutek lidových loutkářů po filmové hvězdy stříbrného plátna či televizních seriálů, od rytíře Bruncvíka vyřezaného Františkem Vítkem až po Bernieho od Jima Hensona z americké Sesame Street. Trnkův zasněný pianista hraje k poslechu pestré směsici všech čertů a ďáblů nejrůznější provenience i četným kostlivcům vytaženým ze skříní. Spejbl se dokonce pokouší zaujmout vlastnoruční maňáskovou produkcí samotného císaře Františka Josefa, důstojně rozjímajícího bok po boku s Karlem Havlíčkem Borovským. Ze dvou stovek hostů je víc než třetina cizinců z přibližně čtyřiceti zemí a ze všech kontinentů lidské fantazie. Všichni se spolu výborně baví. Jen smrtka najednou neví, co si v této společnosti, v níž jsou všichni nesmrtelní, počít, a zahnána do kouta zívá nudou.
Fotografující Hurvínek na oslavách padesátého výročí otevření MLK Foto Marie Sieberová
Geanny Garcia Delgado
Tuto pestrou směsku z muzejních exponátů vybral, sezval a přidělil jí místa v této podívané Geanny Garcia Delgado, kurátor výstavy kubánského původu. A vy se, lidičky, ptáte, jak je možné, že se Kubánec prodere mezi znalce českého loutkářství a přední pracovníky instituce, která pečuje o největší mezinárodní sbírku loutek u nás? A já vám povídám, že se to stát může a že se to stalo, komentoval by chrudimský Kašpárek.
Příčinou tohoto poněkud neobvyklého angažmá bylo Pražské Quadriennale, které každé čtyři roky seznamuje veřejnost i odborníky se současným stavem světové scénografie a ovlivňuje (nejen) scénografické trendy v různých zemích, ale taky může někomu obrátit jeho vlastní život vzhůru nohama.
Geanny Garcia Delgado studoval na Instituto Superior de Arte v Havaně. V roce 2011, kdy už pracoval v Havaně v galerii, která se věnuje scénografii a divadlu, navštívil 12. Pražské Quadriennale jako kurátor a architekt kubánské expozice hlavní sekce PQ (sekce zemí a regionů) v Národní galerii. Dojem z PQ byl veliký a on hned uvažoval, zda by se něco podobného nemohlo pořádat u nich na Kubě. Záhy ale pochopil, že v totalitě se jakákoli iniciativa příliš netrpí, ne-li přímo trestá, a chce-li se věnovat něčemu obdobnému, co mu učarovalo v Praze, bude nejlepší se za svým snem vydat přímo do centra dění. Navíc se mu v noci zdávalo, že žije v Praze a chodí do práce jejími starobylými uličkami (12. ročník PQ se konal na různých místech na Starém Městě). A tak si vyřídil výjezdní doklady, aby mohl do Prahy na další, tentokrát 13. PQ. A v Česku požádal o politický azyl. Následovaly dva roky, kdy studoval jazyk (jeho čeština dnes nemá vadu) a hledal uplatnění ve svém oboru. A stalo se, že MLK v Chrudimi hledalo kurátora pro své sbírky. Přihlásil se a při 14. PQ v roce 2019 už měl v Praze vlastní výtvarnou instalaci jako doprovodnou akci této pro něj osudové přehlídky, výstavu Uni…co? UNIMA! ve výstavní síni v Rytířské ulici, kterou MLK spolu s Divadelním ústavem a Ministerstvem kultury pořádalo k devadesátinám UNIMA – Mezinárodní loutkářské společnosti.
Geanny G. Delgado sice dnes nežije v Praze, ale denně chodí malebným historickým jádrem Chrudimi do jednoho z nejkrásnějších renesančních objektů v Česku, do Mydlářovského domu, kde muzeum léta sídlí a v průběhu padesátileté existence získalo pro své aktivity ještě tři sousedící objekty. Za posledních několik let vytvořil jako kurátor řadu příležitostných výstav a v době covidového lockdownu přebudoval a zmodernizoval s ostatními pracovníky muzea i jeho stálou expozici.
V posledních letošních instalacích současných výstav Cesta za světlem (věnované práci dvojice Blackwits Ivana Krause a Nadi Munzarové, která je k vidění do 8. ledna 2023) a v úvodu zmiňované výstavy k padesátinám muzea (do 21. května 2023) se jeho přínos pro výstavní muzejní práci projevil naplno.
Všechno nejlepší!
Samozřejmě že touha a talent nestačí – je také zapotřebí trocha štěstí. Toho se Delgadovi dostalo v osobě současné ředitelky MLK Simony Chalupové, která dokáže velmi dobře poznat a vybrat si talentované, erudované a nadšené spolupracovníky.
Oslava padesátého výročí otevření muzea 2. července byla skutečně opulentní s množstvím doprovodných akcí pro děti i pro dospělé (pouliční výstava dětských kreseb, loutková představení, zpěváci, kapely atd.). Zahajovacího ceremoniálu se zúčastnil i ministr kultury Martin Baxa, který odložil sako a potřásl si rukou se svými plzeňskými rodáky Spejblem a Hurvínkem, kteří jako nejpopulárnější české loutky samozřejmě nemohli na pódiu chybět. Vzali s sebou i svoji divadelní ředitelku Denisu Kirschnerovou, která věnovala muzeu skleněnou minisošku Hurvínka, kopii té, která byla nedávno vložena do české družice a raketou vynesena z mysu Canaveral na oběžnou dráhu. Díky této dvojici dřevěných komiků se řada projevů krajských i městských funkcionářů a dalších hostů nestala jen formální záležitostí, ale téměř zábavným pořadem. Mezi gratulanty se objevila i Nina Malíková, dcera Dr. Malíka a dlouholetá redaktorka časopisu Loutkář, a pan Dimitri Jageneau, který do současné výstavy přinesl ještě loutku Pulcinella z královského divadla Péruchet v Bruselu.
Sbírka a historie MLK v Chrudimi
Současně se na vernisáži křtila reprezentativní publikace Sbírka a historie Muzea loutkářských kultur v Chrudimi, ve které jsou vůbec poprvé publikovány fotografie řady exponátů. Její obrazová část je rozdělena do osmi oddílů se stručnými úvodními charakteristikami v češtině a angličtině. A uvnitř najdeme i fundovanou studii o padesátileté historii MLK s akcentem na počáteční dobu formování této muzejní instituce, jejímž autorem je vedoucí sbírkového oddělení MLK Richard Matula. O bohatý fotografický doprovod se postarali Oto Palán, Marie Sieberová a Ivana Krennerová a o grafickou úpravu Marie Sieberová. Oslava byla připravena s velkou péčí a obětavým nasazením všech pracovníků muzea. A povedla se včetně příznivého letního počasí, které umožnilo naplno si vychutnat i pouliční doprovodné akce. A tak už nezbývá než popřát této živé kulturní instituci do další padesátky hodně erudovaných pracovníků a spolupracovníků, odborného elánu a spoustu spokojených – velkých i malých – návštěvníků. Takže… všechno nejlepší!
Komentáře k článku: O letní chrudimské slavnosti a hostech
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
