Divadelní noviny > Názory – Glosy
Na ústupu?
Když jsem před pár lety poslal Milanu Kunderovi do Paříže několik čísel Divadelních novin, reagoval nadšeně. Tvrdil, že pouhá existence takového časopisu je hodná uznání a obdivu. Podobná periodika specializovaná na kritiku divadelních inscenací a na problematiku soudobého divadla prý na Západě zanikla. Není to tak docela pravda, ale jako přispěvatel jsem měl z chvály radost.
Divadelní noviny se právě dožívají třiceti let od svého vzniku, a i když zápasí s potížemi a jejich prostředky jsou velmi skromné, na zánik se nepřipravují, ani je doufám v dohledné době nečeká. Odpovídá to mimořádné roli, kterou v moderních českých dějinách hrálo a hraje divadlo. Například v Německu si nemohou profesionální divadelní soubor dovolit jako u nás ve městě, které ani zdaleka nemá čtyřicet tisíc obyvatel.
Přístup našeho státního rozpočtu přitom není ke kultuře ohleduplný. Dvě procenta, která pro ni evropské země minimálně vyhrazují, české vlády sice opakovaně slibují, ale nikdy slib nedodržely. Jaká perspektiva kyne české kultuře v období předznamenaném koronavirovou krizí a jejími důsledky, nechci ani neumím domýšlet.
Budoucnost Divadelních novin konkrétně a kulturních časopisů zvláště je přesto nutno obzírat v širších souvislostech. Soustavná a kvalifikovaná kritická reflexe je sice závažný předpoklad příznivého rozvoje každého oboru lidského působení, ale pochopení pro její podporu v oblasti kultury je velmi slabé. Kulturní rubriky, které zařazují recenze literární, hudební a výtvarné produkce, se staly výjimkou. O jejich obsah se široké čtenářské kruhy nezajímají. Nevyhovuje požadavku zábavnosti. Specializované časopisy věnované umění by se prý měly šířit jen elektronickou cestou. To však znamená definitivně se smířit s ústupem kultury z postavení důležité složky společenského života.
Jde tedy o souvislosti ještě daleko širší a hlubší. Jako ministr kultury jsem si zvykl na to, že mě ministr financí poučoval, že kultura musí „dýchat s ekonomikou“: špatný hospodářský výsledek se odrazí ve zkrácení prostředků všech ministerstev bez výjimky. Jenže zatímco ministerstvo dopravy ušetří pět procent tím, že nepostaví kilometr dálnic, na rozpočet ministerstva kultury dopadne taková úspora jako katastrofa.
Okamžitě jsem pochopil, že investice do kultury nezajišťuje odvěký zvyk ani morální princip, který by vycházel z její funkce v životě společnosti, nýbrž že o nich rozhodují členové poslanecké sněmovny, kdykoli posuzují příslušný návrh vlády. Česká kultura se tak po hmotné stránce ocitá pod přímými zásahy ministerstva financí, které působí nejen jako hlavní činitel při konkrétní tvorbě návrhu rozpočtu, ale i jako faktický příkazce nejrůznějších plošných změn uprostřed rozpočtového roku.
„Dýchání s ekonomikou“ si však naopak představuju jako kulturně politický režim, který především prakticky určuje trvalou výši minimálního podílu kultury na rozpočtu. Tato výše – řekněme ona dvě nikdy nedosažená procenta – se bude pochopitelně měnit nahoru nebo dolů v souladu s lepšími nebo horšími hospodářskými výsledky. Za životně důležité kromě toho pokládám – při stále postrádané formulaci kulturní politiky – přihlížet k potřebě investic do takzvané živé kultury. Jsou podstatné zejména tehdy, jde-li o malý stát a malý kulturní trh.
Náhled do programů českých politických stran a hnutí svědčí pouze o jejich smyslu pro památkovou péči. O živém umění nepřinášejí zpravidla ani sebekratší zmínku. Nikdo nepolemizuje s extrémním Klausovým stanoviskem, že živému umění nepřísluší z rozpočtu ani koruna. Přitom jen ono je schopné poskytnout obraz, který nezastupitelně zrcadlí děje světa, umí celé době se vším, co s ní hýbe, odhalit její podobu a mravy, jak to vyjádřil Hamlet.
Čeští politikové podle mě nedovedou docenit nepostradatelnou společenskou úlohu této schopnosti. Je to nedobrá vyhlídka. Vyplývá z ní, že tvůrčí úsilí ve sféře kultury včetně jeho kritické reflexe bude v naší republice i nadále nabývat povahu ústupového boje s chudobou.
Komentáře k článku: Na ústupu?
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
