Miloš Horanský: Litanie o svatém Jidášovi a hladu po lásce

Kyberprostor kde si ho umanete
Krychlokoule teorémat prostředků a cílů
Soudržný řetěz bez lichých článků vyplavit Jedním Proudem umíte sliny slzy moč
umíte Rozpárat vzduch Scelit vodu jste mozek od hlavy po rozkrok měříte hloubku výškou
Mírou všeho jste vy vaší mírou jsme my máte prastroj zvaný quadrota ignifero latica incitata
minimikro spouštěč xenografikonů zemského magnetismu
laky co samy lakují na určenou mikromilimetráž
oděvy co vás samy odívají za tiché hudby z nich i svlékají a samy se sunou zapouzdřit máte inhalátory nálad a emocí děláte tkaniny z paprsků světla umíte odejít aniž jste odešli a vrátit se aniž jste vešli poltíte se vaše persona je synchronně na dvou místech chystáte se rozčtvrtit a nakonec větvit se bez hranic modelujete plazmu do tvarů mimo dosavadní jsoucno demiurgové všehoznalí sebeneznající jste jací chcete být a kým chcete Jste nesví hlodavým hladem poznání pozic pokroku žerete se navzájem Až očistíte od sebe zemi

Mistře umělosti mnohé jsou modly a ikony před nimiž klečíte klečet je postoj Jsi menší než my chemicky uškrtíš půdu ucpeš zurčení deště a vody splašky zadávíš vznešenost moří vzduch zchátral předsmrtně chroptí denně popravuješ rostliny živáky i hladové bratry Máte Studené ingoty Teplý sníh odháníte smrt transplantujete všechno umělé cokoliv civíte na dno vesmíru umělá Krev prodejné Sperma umělý Zrak minikamerou do mozku umělý Sluch senzor do mozku Výměna tváře kráčíte bez kroku smích pláč na čip detektor emocí výrobce nálady A čeká vás úpatí vrcholu Budete výrobek sebe samých vesmír vás ocejchuje Boží slabost Ďáblova síla jdete do černé díry vaše úmrtí nebude dočasné smutný smích vašeho pohřbu nám vesele hřmí Nebude kdo by vás citoval slova díla chrámy hudbu na chlípně svlíknutém hadovi dochrastíte do tragédie do grotesky

Opravuje většina mravenců Homo sapiens radostně váš funus zapijem Couvaje odcházím dívám se na ně vracím mu lupu bere ji mimoděk upřený na malé bratry na sbohem přidává poslední pitvorku: Zámek a klíč, to je věc, co říkáš?! Klip klap, dva v jednom, jeden ve dvou, tak mi to mělo sakrafix klapnout s nějakou ženskou

Vyjdu ven opřu se o jarozimní peprný vzduch jsem ještě s bratříky mravenci zavírám oči vidím se pohledem předka starého miliony roků Začalo sněžit zahučel hustý pád huňatých vloček sněží jiný prostor chůzí v něm nechávám sochu Zní velebná hudba ticha dubnová mana vody je Bílá sobota zazněl zvon po něm se rozjásal nespočet zvonic a věží rozlétlí holubi v sněžení nechali rýhy barokní fáče vloček je vzápětí scelí

Bílá sobota Vzkříšení Zmrtvýchvstal Donásvstal

Závěrečná pasáž z poslední vydané poemy Miloše Horanského Litanie o svatém Jidášovi a hladu po lásce (Galén, 2022)