Láďa Laďánek, imitátor dam
Co bylo v pražském kabaretu na počátku 20. století frivolní, co přitahovalo diváky a jak to tehdy bylo s travesti prvky? Pokud hledáme v nejúplnějším pramenu ke studiu této specifické zábavy u nás, ve dvou velkých Historických albech lidových zpěváků (1864–1914), sestavených „tátou českých kabaretiérů“, kavárníkem, entertainerem a organizátorem kabaretního života Josefem Waltnerem v letech 1930–1935, nacházíme jen náznaky odpovědi.
Láďa Laďánek (vl. jm. Ladislav Gabriel) při sólovém vystoupení představuje muže i ženu kopii z neznámého originálu (po 1908) pořídil Gustav Hanzlík (po 1930), Národní muzeum, sign. 75F41
V mnohasetstránkovém materiálu doprovozeného 385 pečlivě popsanými fotografiemi opakovaně nalézáme snímky zaměnitelných subret, komiků s maskou a zábavným výrazem a hlavně kostýmní typy. V široké škále převažují „floutci“, česká varianta dandyů čili pražští Pepíci (dobově Pražský Pépé), rozmazlené paničky hledající milostná dobrodružství, výraznými kostýmy charakterizovaní letci nebo bojovníci s infekcí v ochranném oděvu s plynovou maskou (už před první světovou válkou tak vystupoval v kupletu Bacil přes tyfus K. H. Zeffi). A také karikatury dobových postav – v některém z příštích dílů se zaměříme na Kanimůru Aloise Tichého karikujícího vítězného japonského admirála z bitvy u Port Arthuru.
Mezi kabaretními komiky převažovali parodisté napodobující hlasy jiných zpěváků a komické dvojice. Nejedno vystoupení se ubíralo směrem k genderové nekorektnosti, řečeno dnešním slovníkem, ve stylu „velká žena a malý muž“. Třeba Rudolf Sůva byl střízlík s málo vlasy a své urostlé vnadné manželce dosahoval sotva po prsa – a na zápletku jejich skeče bylo zaděláno. Po úspěších v pražských zábavních podnicích vycestovali se svou produkcí roku 1912 do Ameriky. Podobnou dvojici vytvořili Josef Wanderer jako menší hyperaktivní světák s Láďou Laďánkem coby elegantní vysokou tmavovláskou s kadeřavými vlasy v korzetu zdůrazňujícím ženské křivky. Byli neopominutelnou atrakcí programů v podnicích od pražského Poříčí po Štěpánskou ulici, také ve Dvorním pivovaru U Lhotků. Ostatně komika založená na protikladu velké korpulentní ženy a malého nejistého mužíčka přetrvávala v estrádním prostředí i po roce 1970, příkladem mohou být zájezdová vystoupení Heleny Růžičkové a Vladimíra Hrubého.
Láďa Laďánek (vlastním jménem Ladislav Gabriel) se narodil v roce 1879 v rodině benešovského městského kapelníka. Otec ho spolu s jeho sestrou měl k hudbě, ale Láďa dechově nezvládal basovou křídlovku, tak aspoň otce doprovázel na divadelní představení, kde hrál jeho orchestr. A malý Láďa byl ztracen pro ochotnické divadlo. Gymnázium i vojnu (překvapivě) prožil v rodném městě, kde také začal obligátní kariéru amatérského herce od milovníka po mladokomika. Po vojně odešel do Prahy a účastnil se společenského života. Jako členovi Hlaholu se mu však nejvíc líbilo hrát v nevážných divadelních zábavách Pod deštníkem. Tam ho potkal Josef Wanderer, bývalý ředitel Hilmerovy divadelní společnosti a hlavně partner Josefa Švába-Malostranského v kabaretních skečích a aktovkách. Švába nahradil v ženském převleku právě Láďa Laďánek. Tehdejší společnost mlčela o skutečné orientaci mladého muže, neznáme ji a zatím ani nevíme, zda měl rodinu a kdy zemřel. Ani Waltner nepsal o jeho sexuálních preferencích ani o jeho motivaci stát se z mladokomika travesti postavou. Laďánkovo umělecké působení bylo omezeno na desetiletí po roce 1908, vystupoval buď s Wandererem, nebo sólově. Jeho sólové číslo si hrálo s půleným kostýmem – zprava muže, zleva ženy. Tomu odpovídaly účes (paruka), líčení i obuv. Imitátor dam varioval mužské a ženské pohyby a odlišnou barvu hlasu obou postav. S Wandererem cestovali po monarchii, dá se tedy dovodit, že svá čísla provozovali v češtině i němčině. Hráli na Slovensku (tehdy Horních Uhrách), ve Vídni, ve Lvově či v hlavním rakousko-uherském přístavu Pule. Podle zápisků Josefa Waltnera hráli i v Paříži. Jen Wanderera známe i z pozdější doby, zahrál si ve slavném filmu Batalion (1927) natočeném podle předlohy Josefa Haise-Týneckého o pražském společenském dnu, do něhož spadne pan poslanec.
Komentáře k článku: Láďa Laďánek, imitátor dam
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
