Knokaut stého výročí Slovenského národního divadla

Píšu jen o Opeře SND. Dopadla v době výjimečného jubilea, jaké nezažije každá generace, nejhůř. Bohužel, indicie nevěstily nic jiného.

Po čistkách ve vedení divadla uprostřed léta 2018 tehdejší ministryně kultury bez konkurzu (její předchůdce ho vyřadil z příslušné směrnice) dosadila na post generálního ředitele Vladimíra Antalu. Hlavního ekonoma éry sesazeného Mariána Chudovského, za něhož si výše ekonomického schodku a hrozící stávka vynutily zásah shora. Kozel se stal zahradníkem, jak praví přísloví. Zanedlouho Antala dosadil do vedení operního souboru šéfdirigenta Rastislava Štúra. Necelou sezonu před výročím. Nebyl na funkci připravený, neměl vizi odpovídající trendům hudebního divadla jednadvacátého století (hledal spásu nasazením hitů v esteticky překonaných tvarech), což věstilo silnou brzdu vývoje souboru.

V rozjeté sezoně Štúr stačil vyřadit Brittena a změnit inscenační tým Hoffmannových povídek. Dramaturgická defenzíva by se ještě dala pochopit jako time-out před přípravou výročí. Když ale Štúr představil plány sté sezony, stala se beznaděj realitou. Přitom historie divadla nabízela nepřebernou paletu východisek, jak reflektovat historické milníky a zároveň projektovat smysluplnou uměleckou vizi. Nestalo se. A to ještě o hrozbě pandemie nikdo nevěděl. Antala mezitím rezignoval a zřizovatel na jeho místo provizorně dosadil ředitele Činohry Petra Kováče.

Sezónu 2019/2020 měly tvořit Dvořákova Rusalka, Verdiho Aida a Mozartova Figarova svatba. Nic proti nim, ale v dané situaci nevyslaly žádoucí koncepční signál. První z nich přišla na řadu až koncem února. Déle než polovinu sezony se jen obehrával populární repertoár a přidané, povrchně sestavené koncerty. Hledat alibi v technických problémech budov a v nedostatku financí nebylo ničím novým. Co nezničilo vedení souboru, dokonal koronavirus. Na jubilejní den 1. března připravilo divadlo koncert chaoticky namíchaný z opery, činohry a baletu.

Ministerstvo kultury jako zřizovatel „jasnozřivě” ukončilo sezonu 30. dubna. Po třech týdnech vláda uvolnila karanténní opatření, ale Opera SND „na prázdninách” se restartovat nedokázala. Nejen nevyužila možnost začít 101. sezonu v předstihu, dokonce ji otevřela až 19. září. Týden poté byla premiéra odložené Aidy (zalidněného titulu vysloveně odporujícího epidemiologickým pravidlům) a poté se brány divadla zase uzavřely.

Zřizovatel s hledáním ředitele SND nespěchal. Ve snaze o větší transparentnost ministerstvo měnilo obecnou směrnici o konkurzu a po dlouhém čase ji publikovalo ve znění, které se míjí s podstatou problému. Sporná je sestava oprávněných nominovat sedmičlennou výběrovou komisi, jakož i kritéria shodná pro povahou různé instituce. Navíc krátce před startem výběrového řízení zveřejnilo Ministerstvo kultury výsledky auditu za posledních třicet měsíců: schodek 1‚6 milionu eur a desítky pochybení. Momentálně je SND v hluboké krizi. Knokaut mu nenasadil jen koronavirus. Před novým ředitelem stojí obrovská výzva.

Pavel Unger, operní kritik, Bratislava