Jen divadlo má tu moc…
Šťastný nový rok plný divadla! přála jsem všem na silvestra a teď i vám. Už mi chybí dokonce i fronta na kabát či chlebíček a streamů začínám mít pomalu, ale jistě dost. Doma si zkrátka raději pustím seriál. Protože Ježíšek divadlo nepřinesl, můj deficit mi (alespoň dočasně) vynahradil až Silvestrovský speciál internetové divadelní videotéky Dramox – stručný, zábavný a úderný program hned čtyř pražských scén.
Vědkyně (Barbora Kubátová) izolaci v pustině zvládá díky četbě populární literatury, jenže její kolega (Adam Vacula) jí prozradí, jak všechny knížky dopadnou FOTO ARCHIV DRAMOXU A DIVADLA POD PALMOVKOU
Zahájila jej produkce Divadla Na zábradlí Proč bychom se netěšili. Přesně zapadala do stylu tamějších „domečkových“ inscenací Jana Mikuláška, které mi za normálních okolností připadaly už poněkud repetitivní a sebezhlíživé. Tentokrát jsem však s nadšením dítěte hledícího na rozsvícený vánoční stromeček sledovala příchod krojované Jany Plodkové do divadla a její boj s pytlem plným dopisů, které poté distribuovala kolegům ze souboru. Následoval sled výstupů, v nichž herci předčítali divácké ohlasy z (po)revolučních let. Nenávistné dopisy z konce roku 1989 zkombinovali s o deset let mladší kritikou operních experimentů (Plodková coby Prodaná nevěsta proto stále znovu umírala) i zcela aktuálním odsudkem tvorby Zábradlí, přičemž jednotlivé výtky či požadavky trefně a místy až kontroverzně ironizovali. Všechny filipiky spojoval především nenávistný postoj „obyčejných lidí“ k umělcům – lhostejno, zda je psali naši současníci za nouzového stavu či kovaní dělníci lidu před třiceti lety. Na závěr dorazil i Václav Havel s korunou na hlavě, ovšem pozdě. Večírek dávno skončil a šampaňské bylo dopito, kamera tak sledovala už jen jeho smutný odchod z divadla Stříbrnou uličkou s prázdnou skleničkou…
Silvestrovský mejdan na Dramoxu ovšem pokračoval! Švandovo divadlo na Smíchově připravilo v rámci své show Silvestr 2020 pro diváky u televizních přijímačů dokonce i onen vysněný chlebíček. Vařečky se chopily divadelní umělkyně Natálie Řehořová a Marie Štípková a v pořadu Švanda v kuchyni divákům odhalily údajný recept Stelly Zázvorkové. V průstřizích na soukromý komenář ve stylu oblíbeného televizního pořadu Prostřeno se zároveň netajily tím, že navzájem soupeří o diváckou popularitu. Místy zřejmě improvizovaná třeskutá kulinářská show nakonec proměnila chlebíček v český hamburger alias sebák či chlebíček to go a velmi dobře zapadla do konceptu celého programu, jenž se profiloval jako parodie tradičního silvestrovského vysílání (role uhlazeného hlasatele se chopil Miroslav Hruška). Extemporující herečky svým hvězdným oparem nicméně zbylé části smíchovského silvestra doslova zastínily – a to k nim patřilo i novoroční přání napsané robotem!
Sotva jsem usušila slzy od smíchu, vytryskly mi znovu, tentokrát však dojetím z upřímnosti a optimismu Divadla v Dlouhé, jež připravilo vzpomínkový sestřih Krátké písně z Dlouhé k příležitosti nedožitých šedesátých narozenin Jana Borny. Arnošt Goldflam je skutečně neodolatelný pábitel a v Janu Medunovi a Martinu Velikém dřímají skrytí rockeři! Díky nim mohlo být Pražákům hej i na silvestra v domácí izolaci.
Silvestrovský přípitek „Arnolda“ Goldflama a „Buda“ Hanuše na hitmakera z Dlouhé Jana Bornu FOTO IRENA VODÁKOVÁ
Nejhezčí dárek pod stromeček mi však opožděně nadělilo teprve Divadlo pod Palmovkou s krátkým videem Nechci toho moc k Vánocům, které skvěle vystihlo tíhu izolace a absurditu situace, v jaké se nyní divadlo nachází. Zahájilo ho retro televizní zpravodajství v angličtině s čínskými titulky, záměrně kostrbatě tlumočené autorem projektu Tomášem Dianiškou. Informovalo o incidentu na odlehlé ruské výzkumné stanici, který údajně odstartoval letošní pandemii zombíků. Dokonce se objevil záznam celé události: dva vědci uvěznění v pustině (Barbora Kubátová a Adam Vacula) neunesli ponorkovou nemoc a vzájemné naschvály vygradovaly ve vražednou pomstu – ovšem kontaminovaným nožem. Herci povedeně parodovali béčkové horory či deklamativní herectví, Dianiška navíc scénář už tradičně okořenil řadou popkulturních odkazů. Následovala česká verze rozjuchaného vánočního hitu All I Want for Christmas Is You, zazpívaná, zahraná a zatančená souborem Divadla pod Palmovkou v čele s Pavlou Gajdošíkovou směle konkurující Mariah Carey. Jenže zombíci infikovali i libeňské divadlo a kosili jednoho herce po druhém, až došlo i na povinný, kouzelně klišovitý výkřik poslední přeživší Kláry Suché. Popsong se tak zvrtnul v metalovou pecku, kterou zakončil zombie bubeník Michal Lang: My si na vás počkáme. Jsme živé umění, ubezpečil diváky jako správný divadelní ředitel, zároveň však své prohlášení ironizoval ďábelským smíchem. Mně nezbývá než ho vzít za slovo. Doslova. My, zombíci civící do monitorů, už se na vás taky těšíme!
Dramox – Silvestrovský speciál. Premiéra 31. prosince 2020 na www.dramox.cz.
Divadlo Na zábradlí, Praha – Proč bychom se netěšili. Režie Jan Mikulášek, dramaturgie Dora Viceníková, kostýmy a scénografie Marek Cpin, hudba Vojtěch Vondráček a výběr, kamera a střih Jakub Mrózek a Tomáš Kotrba.
Švandovo divadlo, Praha – Silvestr 2020. Připravily soubor Švandova divadla pod vedením uměleckého šéfa Martina Františáka a Videostudio Polas.
Divadlo v Dlouhé, Praha – Silvestrovské Krátké písně z Dlouhé (Vzpomínka na dvacet let s Janem Bornou). Režijní spolupráce Hana Burešová, kamera František Týmal, střih Hana Burešová a Michal Jiráň.
Divadlo pod Palmovkou, Praha – Zombíci / Nechci toho moc k Vánocům. Režie, scénář a střih Tomáš Dianiška, kamera, režie a střih Ondřej Tylčer, hudba Jakub Hlobil a Michal Lang, text písně Radek Valenta.
Komentáře k článku: Jen divadlo má tu moc…
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
