Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2025

Kulturní měsíčník pro divadlo a jiné umělecké obory

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2025

ročník 35
14. 10. 2025
Můj profil

Divadelní noviny > Burza

Inscenace roku – doplňky

V předvánočních e-mailových sítích uvízly příspěvky Marie Zdeňkové a Zuzany Sílové, které nyní uveřejňujeme. Obě z „vítězných“ inscenací by získaly o hlas víc. Přidávám čtyři příspěvky došlé po uzávěrce.

Josef Herman (ed.)

ředitel Moving Station, Plzeň: Spolek JEDL, Nebeský – Trmíková – Zahradníček: Zahradníček / Vše mé je tvé. Syrová a přitom obrazově bohatá inscenace Jana Nebeského umožňuje vnoření do zákrutů (v dramaturgicky přesně vybraných a režijně umně vystavěných situacích) tragického utkávání se křehkého básníka Jana Zahradníčka v konfliktu s totalitní mocí i nepřejícím osudem. Inscenaci zdobí vynikající herecké kreace Lucie Trmíkové a Saši Rašilova. Živý muzikant na scéně (Ladislav Kozderka) vytváří dramatický kontrapunkt hercům a jeho přítomnost se zároveň dokáže proměnit i v děsivý stín Jana Drdy. Výrazné obrazy (hráno v DUP39), naléhavost textu a barevnost herectví přinášejí silný divácký zážitek.

Petr Feyfar, publicista a psychoterapeut, Praha: Divadlo DISK: Bratři Karamazovi ve velice přesné, sevřené a promyšlené režii Aminaty Keity (která spolu s dramaturgem J. Jurečkou slavnou dramatizaci Evalda Schorma i upravila). Za všechny výborné výkony jmenuji Pavla Čeňka Vaculíka v hlavní roli. S inscenací dobře koresponduje i jeho pro ni vytvořená hudba.

Arnošt Goldflam, dramatik, herec a režisér, Praha: S hrůzou jsem si uvědomil, že jsem zapomněl na inscenaci Jána Sedala Vyplním šaty své tělem svým, jeho vlastní autorský projekt, který vytvořil s obrovskou silou vůle, přestože handicapován úrazem a částečnou ztrátou paměti a schopností mluvit. Je to malý zázrak, ukázka toho, co člověk dokáže, když chce. Takže to je moje inscenace roku!

Rudolf Leška, advokát a teatrolog, Praha: Národní divadlo Brno: Osud. Režie Robert Carsen. Už sama skutečnost, že se povedlo přimět Roberta Carsena studovat v Česku Janáčka, je oceněníhodná. Že z ní vzešla inscenace výjimečná, byť nikterak avantgardní, je nabíledni.

Zuzana Sílová, teatroložka, Praha: Hlasuji pro inscenaci Národního divadla Brno Monument. Díky Davidu Radokovi, Marku Ivanovićovi a zpěvákům-hercům! Jednoduché a nesmírně působivé scénické DÍLO.

Marie Zdeňková, odborná pracovnice IDU, Praha: Jan Zahradníček, Marie Zahradníčková, Lucie Trmíková: Zahradníček / Vše mé je tvé, režie Jan Nebeský, Divadelní spolek Jedl. Inscenace – potěšení. Přes tragičnost zobrazovaného osudu v podstatě veselý večer v tom nejlepším slova smyslu. Jemná připomínka, že patrně máme duši. A právě tato má šanci vstřebávat zážitek plnými doušky (a přesto nehltat). Umění a etika zde existují v naprostém souladu a utvrzují svou sílu i podstatu.


Komentáře k článku: Inscenace roku – doplňky

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*



Obsah, ↑