Divadelní noviny > Názory – Glosy
Dvě otázky pro Reného Levínského
René Levínský je uznávaný dramatik, matematik, ředitel Centra modelování biologických procesů, který spolupracoval na protiepidemickém systému (PES), podporuje karanténní opatření, ale kritizuje vládu za jejich chaotické vyhlašování.
Jak se díváte na dlouhodobé uzavření divadel coby nástroj pro zvládnutí koronavirové pandemie?
Rozumím tomu, že napsat do Divadelních novin, že uzavření divadel podporuji, není než poměrně triviální způsob stavovské sebevraždy. Přesto si to dovolím napsat. Od začátku jsem podporoval strategii marginalizace viru, tak jako například v Austrálii, na Novém Zélandu či ve Finsku. Počet nadúmrtí v České republice dosáhne za rok 2020 přibližně 18 tisíc lidí, jinými slovy v ČR zemře o 18 tisíc lidí víc než v běžných letech. To je číslo strašlivé, řádově odpovídající počtu československých vojáků, kteří padli ve druhé světové válce, těch bylo 25 tisíc. Jsem přesvědčen, že jsme na podzim udělali pro záchranu těchto životů neomluvitelně málo.
Co mají divadla v této době dělat, jak mají bránit svou existenci?
Z mého pohledu se divadla po celou dobu pandemie chovala skvěle. V situaci, ve které se všechny stavovské skupiny od hospodských po vlekaře snažily pro sebe urvat co nejvíce, kdy zástupci Svazu obchodu a cestovního ruchu svolávali tiskové konference a hrozili apokalypsou kvůli omezení počtu zákazníků na prodejní plochu, divadelníci přijímali svůj úděl s pochopením. Jasně, i mne mrzí, že se v prosinci neodehrála má vánoční pohádka A osel na něj funěl v divadle Komedie, v zimě 2019 měla třeba dvacet repríz. Tyto tantiémy pro mne znamenají kolem dvaceti procent ročního příjmu a teď jsem o ně bez náhrady přišel. A ostatní přišli o víc. Přesto myslím, že se solidární společenský přístup k epidemii divadelníkům dlouhodobě vyplatí. Vlastně všichni divadelníci v mém okolí zatnuli zuby, snažili se omezit a věnovali se v první řadě dobrovolnické činnosti, ať už vaření pro zdravotníky, nebo přímé pomoci v nemocnicích i jinde. Jsem přesvědčen, že tento solidární přístup byl přesně tím gestem, které obhajuje smysl divadla. Mám ohromnou úctu ke všem divadelníkům, kteří po dobu celého roku do značné míry rezignovali na své umělecké ambice a věnovali se společensky prospěšným věcem. A odměnou jim budiž to, že vědci se taky neflákali a proti všem předpokladům vyvinuli vakcínu ne za osmnáct, ale už za devět měsíců, takže v dubnu může být naočkováno a divadla se budou moci víceméně po roce zase otevřít.
Komentáře k článku: Dvě otázky pro Reného Levínského
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
