A je to tu
Prosinec 2020.
Vánoce.
21. 12. slunovrat (voko bere!).
Šíbovat se svátkama se nedoporučuje.
Říkat (tvrdit), že se ten a ten narodil jindy? No nevím.
Na těch slunovratech se lidi shodli a měřili to už dávno. Je vo tom konečně…
Přinášet někomu někam nový svatý a i bohy je vošajstlich.
Mají jich sami až dost a na téměř všechno.
Otec měl po svý mamince sv. Antoníčka, malýho, asi tak 5 cm, kovovýho. Když něco hledal, podržel ho, zaprosil a našel. I když šlo o uzávěrku na poště, kde pracoval.
Na severu mají svátky světla. Ale i jinde.
Ve městech teče kapří krev po chodníku a lidi pobíhají jak hraboši po žních.
Je v tom neklid.
S určitou rozvahou vyhlížet budoucí a raději čekat horší věci.
A ohlížet se?
O tom je taky hodně pojednání, i s varováním, jak by to…
Takže: …
Mariin porod ve chlévě nebyl asi nic moc. Pacholátko padlo do hnoje (dobrý pro imunitu, dalo by se…), Josef možná z tý podívaný omdlel. A ještě k tomu ty okolnosti – koho to já vlastně…
Nebrat, nepřidávat, nepřebrat, nepřestat…
A přestát i ty Vánoce jednou v roce.
18. 12. 2020
Komentáře k článku: A je to tu
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)



